Turistické cíle v okolí obce Sekeřice

Společnost Činěveské historie uchovává a obnovuje památku cukrovarské úzkorozchodné řepařské drážky, která byla v provozu v letech 1902-1950 a do Činěvsi dovedena r. 1920. Obnovený úsek drážky s ukázkou kolejí a informačním panelem je u výjezdu silnice II/330 z obce na silnici I/32.

Barokní zámek nechal kolem r. 1654 postavit nejdříve snad jako skromnou přízemní stavbu Vilém Lamboy na místě zaniklé tvrze z r. 1572. Hrabě Ludvík Colloredo z Wallsee nechal kolem r. 1688 zvýšit zámek o jedno patro a přistavěl další dvě křídla.

Evangelický kostel ve Velenicích pochází z r. 1785 a v r. 1830 byl doplněn o faru. Pamětní deska z r. 1915 připomíná výročí upálení Mistra Jana Husa. Generální rekonstrukce stavby proběhla v letech 2010-2016.

Skupina barokních sakrálních soch z města Kopidlna a blízkého okolí je umístěna na bývalém hřbitově kolem kostela sv. Jakuba Staršího. Starý zrušený hřbitov připomíná jen deska z dětského hrobu zabudovaná v ohradní zdi. Od r. 1964 chráněno jako kulturní památka.

Martin a Klára Wágnerovi postavili v r. 1852 pseudogotický zámek na zbytcích starého zbouraného zámku. V roce 1899 koupil sídlo Děpold Czernin z Chudenic. V současné době je majetkem Ing. Diviše Czernina a je využíván pro potřeby zemědělského učiliště.

Původní tvrz asi před r.1594 přestavěna v renesanční zámek. Až do konce 19.st. jen minimálně udržován a značně zpustl. V letech 1906-1907 rekonstrukce v secesním slohu s romantickými prvky. Okrouhlé nárožní věže z renesanční předbělohorské přestavby.

Dosud neznámé a neprozkoumané hradiště bylo lokalizováno u Rožďalovic mezi řekou Mrlinou a Bučickým rybníkem pomocí digitálního modelu reliéfu 5. generace v r. 2016.

Tvrz se připomíná r. 1553, kdy patřila Janu z Rokytníka. Po roce 1609 ji Smiřičtí ze Smiřic přeměnili na hospodářkou budovu statku. Po konfiskacích vlastnictví Albrechta z Valdštejna a posléze kláštera ve Valdicích. Dnes soukromý majetek.

Kostel Nejsvětější Trojice románsko-gotického původu je nejstarší stavbou města a také součástí jeho znaku. Podoba pochází z pohusitské doby, o příčnou loď a dřevěnou věž stavba doplněna v 19. stol. Z okolního zrušeného hřbitova zachována jen empírová Zubatovská kaple z r. 1842.

Husův sbor, modlitebna Církve československé husitské, byl v Novém Bydžově postaven r. 1926 podle plánů arch. J. Hurycha. Jde o pětitraktovou budovu s centrální hranolovou věží, v níž je umístěn vchod. Objekt stále slouží původnímu účelu.

Zámek na kopci nad obcí, postaven jako novostavba Františkem Josefem Šlikem r. 1715 - 1717. R. 1730 rozšířen o veřejnou zámeckou kapli sv. Antonína Paduánského a sv. Kříže. V r. 1827 - 1830 a 1911 provedeny stavební úpravy. Obklopen anglickým parkem.

Chátrající budova renes. tvrze postavené asi Janem ml. z Valdštejna mezi lety 1571–1574. Počátkem třicetileté války připojeno k Valdštejnovu velišskému panství, později přechází na rod Schliků. Po postavení zámku (1715–1717) tvrz sloužila pro ubytování úředníků velkostatku a státního statku.