Turistické cíle v okolí obce Češov

Původní gotický kostel doložený r. 1350 nahrazen r. 1726 novou barokní stavbou podle projektu Filipa Spannbruckera. Při úpravách r. 1807 přemístěna sakristie. Vnitřní zařízení novogotické s barokními doplňky. Od r. 2005 kostel filiální ve farnosti-děkanství Kopidlno.

Kostel, původně zasvěcený Matce Boží, vystavěn asi na přelomu 13.a 14.st., r.1311 byl vysvěcen. Původně gotická stavba barokně upravena. I přes tyto úpravy si však kostel zachoval základní gotickou podobu.

Barokní kostel sv. Vojtěcha v Běcharech pochází z r. 1708, nahradil vyhořelou gotickou stavbu doloženou od počátku 14. stol. Z ní zachována část zdiva presbytáře. Při přestavbě r. 1792 kostel zvýšen a přistavěna sakristie. Zařízení barokní a novogotické. Filiální kostel farnosti-děkanství Kopidlno.

Původní kostel vystavěn okolo roku 1300. Současná podoba kostela byla vytvořena v letech 1723-až 1725.V roce 1761 byla přistavěna kostelní věž. Interiér kostela je z roku 1871 a je v pseudoslohovém stylu.

Na místě staršího kostela byl roku 1716 postaven nový barokní kostel. Roku 1821 byla v západním průčelí přistavěna věž. Kostel je značně zchátralý, i když počátkem 21. století dostal alespoň novou střechu.

Terénní pozůstatky tvrziště ve vsi Kovač. První zmínka o vsi je z r. 1318. Až v r. 1397 se po vsi píše Bohumil Šatl z Kovače, avšak první zmínka o tvrzi je až z r.1530. V r. 1586 přestává být panským sídlem a pustne. V 19. stol. v pahorku tvrze byl zřízen sklep (mléčnice).

Z bývalé tvrze se zachovaly terénní pozůstatky, části jádra a části příkopu. O tvrzi se nezachovaly žádné písemné zmínky, pravděpodobně šlo o drobný rytířský statek. Ves se prvně zmiňuje r. 1409. V l. 1541, 1556 a 1632 patřila k panství Kost. Tvrziště bylo kolem r. 1880 z větší části rozvezeno.

Vodní tvrziště ve vsi, na ostrůvku uprostřed rybníka. Jediný známý majitel je Mikeš Pertold z Libně (uváděný 1452-61). Dochovalo se vlastní tvrziště na ostrůvku, kde jde předpokládat jedinou věžovou stavbu a na severovýchodě val, který chránil břeh.

Barokní kaple Loreta byla postavená r. 1694 jako součást tzv. Mariánské zahrady, barokně komponované krajiny, kterou dal vytvořit hrabě František Josef Schlik. Kaple, vytvořená podle návrhu arch. Jana Baptisty Matheye, je ústřední stavbou této krajinářské kompozice a je oblíbeným poutním místem.

Tvrziště připomíná dnes již zaniklou tvrz. R. 1392 se udává Všech z Mackova, r. 1396 Pašek z Mackova, r. 1454 Jakub Škodek z Mackova. Tvrz se přímo zmiňuje až r. 1543. Od r. 1628 v majetku Albrechta z Valdštejna, který tvrz nechal zpustnout. Ještě r. 1603 se uvádí tvrz a dvůr, r. 1636 již jen dvůr.

Mariánský sloup uprostřed soboteckého náměstí zhotovil v letech 1742–46 boleslavský sochař M. Jelínek mladší. Kromě titulní plastiky nese sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Jana Nepomuckého a reliéfy svatých Maří Magdaleny, Rosalie a Františka Xaverského.

Zámek postavili v l. 1677 - 1679 jičínští jezuité v raně barokním slohu. Za Michala Karla Althana koncem 1. pol. 19. stol. byl klasicistně přestavěn. Dnešní podoba je z 2. pol. 19. stol., kdy byl přistaven partikus a stavba zvýšena o jedno patro. Od pol. 50. l. 20. stol. slouží jako domov důchodců.