Turistické cíle v okolí obce Plhov

Komárovský rybník u Branžeže byl jako jediný ze soustavy pod hradem Kost ve 20. stol. obnoven a zvětšen na 54 ha. Pro malebné okolí, písečné dno a jeho pozvolné klesání vyhledávané rekreační místo se dvěma kempy, chatovými osadami a objekty.

Kopicův statek dříve Jirošova rychta nese jméno po svém majiteli Vejtěchu Kopicovi, vlastenci a sochaři-samoukovi, který zde žil v první pol. 20. stol. V okolí roubené chalupy vytesány do skal reliéfy a postavy z českých dějin, doplněné verši.

Zámek vybudovaný přestavbou z vodní tvrze z 15. stol. Od r. 1638 v majetku rodu Šliků. Nejprve upraven na trojkřídlou budovu s nádvořím a v 19. stol. Ervínem Šlikem nádvoří uzavřeno východním křídlem. Dnes školské zařízení. Okolo zámku rozsáhlý park.

Terénní stopy po tvrzi Koprník ze 14. století se nacházejí jihovýchodně od současné stejnojmenné vsi na Mladoboleslavsku při polní cestě mezi Kněžmostkou a jejím levostranným přítokem.

Gotický hrad založený Benešem z Vartemberka před r. 1349, po r. 1370 radikálně přestavěn. R.1524 v držení Biberštejnů, renesanční přestavba. V 16. století za Lobkoviců nové hosp. budovy. Konec rezidenční funkce r. 1590 za Oldřicha Felixe z Lobkovic.

Zřícenina hradu. R. 1374 majetkem Zdeňka z Valdštejna, poté r. 1407 Petra ze Sloupna. Jako poslední zde sídlil Zdeněk ze Sloupna, r. 1454. Koncem 15. stol. panství připojeno k Semilům, poté k Návarovu, a v r. 1511 k Hrubé skále. R. 1514 hrad pustý.

Původní gotický kostel přestavěn v 17. století. V letech 1840–41 přistavěna zděná věž. Kostel je obklopen hřbitovem s ohradní zdí, do níž je vsazeno sousoší Kalvárie.

Gotický kostel z II. třetiny 14. století s barokně přestavěnou lodí zaujímá hřbet vyvýšeniny v centru vsi. Součást areálu se hřbitovem a zvonicí (viz heslo), rozšířeného zřejmě v 19. století o západní parkovou část s krucifixem a pomníkem padlých. Vnitřní zařízení pochází ze 17.–19. století.

Na hřbitově raně gotický kostel Nalezení sv. Kříže z pol. 14. stol. s barokně upravenou lodí. Jednolodní stavba s mohutnou hranolovou věží před západním průčelím, v ní zachována střílnová okénka. V interiéru dva gotické hrotité portály, sanktuarium, sedile. Zařízení kostela nyní pseudoslohové.

Původní dřevěný kostel ze 14. stol. poč. 18. stol. přestavěn ve stylu raného baroka. Kostel je obdélná stavba se štítovým průčelím. Presbytář čtvercový, na východě se sakristií. Interiér je trojdílný, loď vystavěna do centrálního osmistěnu.

Kostel gotického původu v Bystřici přestavěn renesančně v 16. stol., v 19. stol. upraven novogoticky a přistavěna věž. Vnitřní zařízení novogotické z konce 19. stol., varhany z r. 1888. Nyní restaurován a využíván církví i obcí. Dochován renes. zvon a křtitelnice.

Kostel gotického původu z konce 13. 14. stol., přestavován renesančně i barokně, upravován dále v letech 1805-1807 a 1887. Prostá stavba bez věže se zařízením převážně ve stylu lidového baroka z doby kolem r. 1700. Oltářní obraz kopií obrazu z kostela ve Slatinách.