Turistické cíle v okolí obce Újezd

nebo vyberte

Újezd

Středočeský kraj,  Beroun  (BE)
Nalezeno celkem 119 záznamů, 9 / 10 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 Třenická hora
470.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Třenice
Ocelová rozhledna (30 m, 470 m n. m.) byla postavena roku 2007 jako telekomunikační věž mobilního operátora, sloužící zároveň jako rozhledna. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 20 m je vyhlídka na Cerhovice, Český kras, Plešivec nebo centrální Brdy. Rozhledna je volně přístupná.
 Tři Trubky
540.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Strašice
Lovecký zámeček vybudován na konci 80. let 19. stol. knížetem Jeronýmem Colloredo-Mannsfeldem v duchu doznívajícího romantismu. Ve 30. letech 20. stol. hostil prezidenza T. G. Masaryka a později i Edvarda Beneše. Udržován ve velmi dobrém stavu.
 Újezdec
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Plzeňský kraj, Borek
Ves poprvé zmíněna r. 1333, kdy patří Janovi z Újezda. R. 1379 patří část jeho synovi Přibyslavu z Újezdce, další pak Zdislavu z Chotětína. Poč. 15. stol. byla ves připojena ke Zbirohu a tvrz, o jejíž existenci neexistují žádné zprávy, pravděpodobně zaniká. Dochovány jen nevýrazné terénní zbytky.
 Valdek
560.0 m. n.m.
hrad, zřícenina, příležitostně, Středočeský kraj, Chaloupky
Zříceniny raně gotického hradu z doby kol. r. 1260 založeného Buzici, za Běškovců z Běškova r. 1346 obléhán. V 16. st. hrad rozšířen o druhý renesanční palác, již r. 1623 byl ale pustý. Dochována gotická věž, palác a mladší opevnění s předhradím.
 venkovská usedlost čp. 10
430.0 m. n.m.
rodný domek Josefa Leopolda Zvonaře
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Kublov
Přízemní roubené stavení čp. 10 v Kublově je společně s přístavky chráněno jako kulturní památka od r. 1958. Litinová pamětní deska na něm upozorňuje, že se tu r. 1824 narodil hudební skladatel a pedagog Josef Leopold Zvonař.
 větrný mlýn
408.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Bzová
Mlýn holandského typu pochází zřejmě z konce 1. pol. 16. stol. Mlelo se tu ještě r. 1839, pak mlýn chátral až do r. 1936, kdy ho nový majitel adaptoval na obytné stavení. Z původního vybavení se v objektu dochovala pouze jedna lopatka a polovina mlýnského kamene.
 Vimberk
Melmatěj, Wimberg
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Dobřív
Vznik hradu archeologicky doložen ve 13. stol., patrně souvisel s ochranou těžby železné rudy. Zanikl ve 14. stol. následkem požáru. Snad v souvislosti s vojenskou akcí Karla IV proti zdejším rožmberským državám r. 1352.
 vodní hamr
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Dobřív
Zpřístupněný vodní hamr z 16. stol. V provozu trvale od r. 1656. Původní dřevěná stavba postupně rozšiřována, dnešní podoba dílem přestavby z let 1825-30. Vodou poháněno původně 5 kol (dnes 4) roztáčejících stroje i el. generátor.
 vodní nádrž Obecnice
570.0 m. n.m.
Octárna
voda - přehrada, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj, Obecnice
Vodní nádrž Obecnice z let 1962-1964 vznikla jako zásobárna pitné vody pro Příbramsko na místě bývalého rybníka Octárna. Leží v ochranném pásmu a její břehy nejsou veřejnosti přístupné.
 Vydřiduch
437.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Svojkovice
Skromné pozůstatky hradu založ. ve13. stol. snad panovníkem, zničen asi r. 1352 požárem. Není vyloučeno, že jde o hrad Chlukov, dnes umísťovaný asi 10 km jihovýchodně. K hradu zvaný Vydřiduch nejsou žádné známé písemnosti a nelze díky odtěžení ani přesně zdokumentovat jeho podobu.
 Záhorsko
362.0 m. n.m.
Záhořsko
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Hředle
Dnešní valy mohou být pozůstatkem strážního hrádku (střežícího norimberskou obchodní stezku a přístupovou cestu na hrad Točník), nebo se také vykládají jako pozůstatky dolování železných rud v období středověku. Jistou odpověď na tuto otázku může dát pouze archeologický průzkum lokality.
 Zálužský hrad
423.7 m. n.m.
Hrádek u Zálužic
hrad, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Záluží
Zaniklý hrad z 1. pol. 14. století. Koncem 15. stol. připojen k Žebráku, před r. 1495 ke Komárovu. Po ztrátě rezidenční funkce opuštěn, r. 1543 pustý. V novověku v areálu postaven velký ovčín, na přel. 19. a 20. stol. hranolová věž – rozhledna.