Turistické cíle v okolí obce Vrbatův Kostelec

Gotický kostel Božího Těla vznikl kolem r. 1391 z iniciativy Smila Flašky z Pardubic a Rychmburka jako špitální. Restaurován r. 1865 po požáru Fr. Schmoranzem. Nyní užíván jako filiální ve farnosti při děkanství Skuteč, bohoslužby se konají jen v období letního času.

V jádru středověký vodní mlýn na břehu náhonu z řeky Chrudimky na západním okraji historického jádra města Chrudimi. V 18. stol. nesl název Koželužský, naposledy ve 20. stol. Polívkův. Nedávno bylo obnoveno dřevěné mlýnské kolo. Objekt využíván jako restaurace a obchody.

První zmínka o vsi je z r. 1372, kdy ji prodává Diviš z Popovce panům z Chlumu. V r. 1405 zde umírá Jan řečený Košumberk, stavitel tvrze či menšího hradu. Po něm je Štěnec provolán jako odúmrť, ale v r. 1407 je verdikt změněn a je dán Janovi z Chlumu. V r. 1417 se už tvrz neuvádí.

Jednopatrový dvoukřídlý pozdně barokní zámek postaven až v 1.pol.18.st. Barokní podoba z části smazána při modernizaci zámku ve 2.pol.19.st. Stavební úpravy i v r.1936 a tato jeho podoba se dochovala dodnes.

První zmínka o vsi z r. 1229, majetek opatovického kláštera. Mezi lety 1568-1577 Václav Plesl Heřmanský ze Sloupna postavil novou dvoupatrovou renesanční tvrz. V r. 1608 ji Jan Berka z Dubé spojil s panstvím Heřmanův Městec. Po r. 1658 se tvrz neuvádí. Zachovaly se původní sklepy pod budovou.

Hrad z 1. poloviny 14. století, zanikl kolem poloviny 15. století. V jádru jsou patrné základy věžovité stavby a část hradební zdi, v předpolí bývalo velké předhradí.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze po požáru roku 1894 v novobarokním slohu rodinou Nevolů. Po roce 1950 jej spravovalo místí JZD. Po rekonstrukci v r. 1972 se zámek stal součástí skanzenu Veselý kopec.

Celodřevěná rozhledna postavená roku 2004 s jednou vyhlídkovou plošinou ve výšce 25 m a čtyřmi mezipatry. Rozhledna se nachází jižně od města Proseč u osady Paseky, západně od silnice II/357.

Toleranční evangelický kostel v Proseči je empírová stavba z let 1834-1838. K plánované dostavbě věže po zrušení josefinských omezení nedošlo. Kostel je využíván místním sborem Českobratrské církve evangelické a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od r. 2017 je kulturní památkou.

Lokalita byla osídlena lidem kultury lengyelské již v pravěku. Ve starší době železné se zde usadili nositelé slezskoplatěnické kultury, kteří zesílili původní opevnění. Po násilném zániku bylo hradiště využíváno v době laténské a poté ještě v období raného středověku.

Budislavské pískovcovské skály, přírodní útvary s různými tvary. Součástí jsou Toulovcovy maštale, Panský stůl, Městské maštale, Kazatelna, Dudychova jeskyně, Betlém a další. Skály tvořeny svrchně křídovými pískovci mořského původu.

Tvrz, která byla postavena Benešem z Kocurova na poč. 15. stol. nebo některým z dalších pánů v průběhu 15. stol. Prvně se zmiňuje r. 1499, kdy ji koupil Mikuláš ml. Trčka z Lípy. R. 1530 koupena Bernardem Sobkem z Kornic. R. 1638 v majetku Františka de Couriers. R. 1712 přestavěna na faru.