Turistické cíle v okolí obce Vrbatův Kostelec

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 v neobvyklém provedení s paladiem, za nímž se vznáší anděl v podobě eféba. Na podstavci kovový prosklený relikviář v podobě osmicípé hvězdy a nápisy: jeden nečitelný, druhý: HIC TOTUS PROSTAT IN ZVOFAMU ADVX STAT. Památkově chráněna od r. 1958.

První historická zmínka o Řepníkách z r. 1167 Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1795. Plastika v červenci 1920 stržena neznámým vandalem. Rekonstruována r. 1936. Na původní místo postavena socha nová. Opraveno oplocení kolem sochy.

Socha sv. Josefa byla vytvořena v roce 1890. Znázorňuje Josefa v dlouhém splývavém a nařaseném oděvu. V levé ruce drží malého Ježíše, v pravé hůl a svazek lilií. Na podstavci je nápis: Svatý Josefe, pěstoune Páně, ochránce církve, oroduj za nás! Socha je bez datace a není památkově chráněná.

Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava pocházejí z poč. 19. stol. Materiálem je pískovec. Stojí na upravené studánce pod hrází Knířovského rybníka. Stojí na katastru obce Lhůta. Jak Knířov, tak Lhůta jsou místní částí města Vysoké Mýto.

Sousoší Kalvárie pochází z r. 1839. Je tvořeno křížem s ukřižovaným Kristem a po stranách stojí postavy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Doplňují ho reliéfy sv. Václava, Jana Nepomuckého. Čelní strana zdobena reliéfem obrazu Panny Marie Knířovské. Kalvárie prohlášena za kulturní památku r. 2004.

Rokokové pískovcové sousoší světců v podživotní velikosti na mohutném podstavci. Autorem je pravděpodobně kameník Vích z Potštejna. Světci jsou znázorněni jako římští vojáci. Sousoší tvoří dominantu vstupu do zámeckého areálu Nové Hrady na začátku příjezdové rampy. Chráněno od roku 1958.

Gotický kostel Božího Těla vznikl kolem r. 1391 z iniciativy Smila Flašky z Pardubic a Rychmburka jako špitální. Restaurován r. 1865 po požáru Fr. Schmoranzem. Nyní užíván jako filiální ve farnosti při děkanství Skuteč, bohoslužby se konají jen v období letního času.

V jádru středověký vodní mlýn na břehu náhonu z řeky Chrudimky na západním okraji historického jádra města Chrudimi. V 18. stol. nesl název Koželužský, naposledy ve 20. stol. Polívkův. Nedávno bylo obnoveno dřevěné mlýnské kolo. Objekt využíván jako restaurace a obchody.

První zmínka o vsi je z r. 1372, kdy ji prodává Diviš z Popovce panům z Chlumu. V r. 1405 zde umírá Jan řečený Košumberk, stavitel tvrze či menšího hradu. Po něm je Štěnec provolán jako odúmrť, ale v r. 1407 je verdikt změněn a je dán Janovi z Chlumu. V r. 1417 se už tvrz neuvádí.

Jednopatrový dvoukřídlý pozdně barokní zámek postaven až v 1.pol.18.st. Barokní podoba z části smazána při modernizaci zámku ve 2.pol.19.st. Stavební úpravy i v r.1936 a tato jeho podoba se dochovala dodnes.

První zmínka o vsi z r. 1229, majetek opatovického kláštera. Mezi lety 1568-1577 Václav Plesl Heřmanský ze Sloupna postavil novou dvoupatrovou renesanční tvrz. V r. 1608 ji Jan Berka z Dubé spojil s panstvím Heřmanův Městec. Po r. 1658 se tvrz neuvádí. Zachovaly se původní sklepy pod budovou.

Hrad z 1. poloviny 14. století, zanikl kolem poloviny 15. století. V jádru jsou patrné základy věžovité stavby a část hradební zdi, v předpolí bývalo velké předhradí.