Turistické cíle v okolí obce Proseč

Pozdně barokní jednolodní obdélný kostel s obdélným kněžištěm postaven v l. 1752-1753. Věž, která nahradila dřevěnou zvonici, byla před vstupní průčelí přistavěna v roce 1816. Obehnaný je ohradní zdí, do které jsou začleněny čtyři kaple a barokní márnice. Areál je památkově chráněný od roku 1958.

Špitální gotický kostel se poprvé připomíná 1407, několikrát barokně přestavěn po požárech, západní věž a kruchta přestavěny v l. 1838–42. Sousední budova staršího gotického špitálu, se kterou byl spojen chodbou, po roce 1945 zbořena.

Raně barokní kostel sv. Anny postaven v letech 1670-1672 podle plánů Antonia Alfieriho nákladem hrabat Trauttmansdorffů. Hlavní oltář pochází až z r. 1795. Od r. 1831 u kostela zřízen městský hřbitov s novorenes. branou z r. 1897. Rekonstruovaný kostel slouží od r. 2012 opět bohoslužebným účelům.

Starobylý kostel sv. Havla gotického původu z počátku 14. stol. na místě starší stavby. Loď a věž má renesanční zdivo, barokně upravován v 18. stol. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, které zajišťuje farnost Chrast u Chrudimi.

Gotický kostel z pol.17. století, stojící na starší stavbě, r. 1845 vážně poničen požárem a r. 1848 částečně stržen. V l. 1853–65 byl znovu vystavěn podle plánů Ing. Ant.Vacha z Pardubic. Ve věži nejstarší poličský zvon Medián, z r. 1511 a je zde rodná světnička skladatele B. Martinů.

Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Poutní kostel sv. Jana Křtitele pod mohutnou opukovou skálou v údolí potoka Žejbro nahradil r. 1696 zchátralou gotickou kapli zásluhou královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Nyní je ve farnosti Vrbatův Kostelec využíván jen příležitostně. Leží v katastru Skála u Chrasti.

Jednolodní orientovaný kostel z 2. čtvrtiny 14. stol., s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v průčelí. Přestavba poč. 17. stol., další úpravy v pol. 18. stol. a r. 1899. Oltář z 2. pol. 17. stol. Archa z konce 16. století umístěna v Národním muzeu v Praze. Kostel obklopen hřbitovem.

Pseudogotický kostel vystavěn v letech 1890–93 na základech ranně gotického kostela ze 13. st. přestavěného v roce 1668. Interiér kostela vybaven také pseudogoticky.

Jednolodní kostel byl vystavěn v gotickém stylu v pol. 14. stol. Přestavěn na přelomu 16. a 17. stol a naposledy opravován v r. 2000. Na hřbitově u kostela osmiboká kostnice s vysokou kuželovitou střechou.