Turistické cíle v okolí obce Proseč

nebo vyberte

Proseč

Pardubický kraj,  Chrudim  (CR)
Nalezeno celkem 233 záznamů, 11 / 20 stran, vyhledáno za 0.44 sec
 kříž
450.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Chotovice
Dominantou Chotovic je kamenný kříž, vévodící návsi. Postaven byl v roce 1890. Na kříži je vepředu i vzadu nápis.
 kříž
287.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Tisová
Pískovcový, autorsky neurčený kříž z r. 1868. Hranolový sokl s vysokou odstupněnou patkou. Vpředu reliéf Zmrtvýchvstání Krista. Na levé straně soklu reliéf sv. Václava, po pravé straně reliéf sv. Jana Nepomuckého. Na patce kříže kalich s hroznem vína a čtyřmi obilními klasy. Zapsán v seznamu kulturních památek r. 1964.
 kříž
437.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Vidlatá Seč
První zmínka o Vidlaté Seči z roku 1120. Vidlatá Seč byla klášterní vsí kláštera litomyšlského. Kříž pochází z r. 1869. Na kříži reliéf sv. Rodiny, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Na zadní straně podstavce nápis.
 kříž u kostela Povýšení sv. Kříže.
345.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Litomyšl
Kříž, který stojí před kostelem Povýšení sv. Kříže, rekonstruován v letech 1891–1893. Tehdy byl před schodiště přenesen kříž. Původní lokace kříže nezjištěna.
 křížová cesta
418.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Dolní Újezd
Křížová cesta se 14 zastaveními v podobě kamenných sloupů. Významná památka regionu. Založena r. 1995 podle návrhu Václava Huricha a Ludmily Jandové. Navrhla malířka Ludmila Jandová.
 křížová cesta
390.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Nové Hrady
Barokní křížová cesta od kostela sv. Jakuba Většího na návrší Boží dům vznikla r. 1767 nákladem hraběnky Anny Barbory Harbuval-Chamaré. Reliéfy na pískovcových kvádrech, zobrazující Ježíšovo utrpení, jsou dílem sochařů Václava a Bartoloměje Hendrychových z Litomyšle. Zastavení č. 12 se nedochovalo.
 křížová cesta k Jelínku
610.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Polička-Dolní Předměstí
Novodobá křížová cesta z r. 2015 s keramickou výzdobou vede k pův. mariánské kapli, postavené r. 1889 na místě zbořené kaple z 18. stol. Autorkou výzdoby kaple i křížové cesty je Marie Klimešová z Poličky.
 krucifix
288.0 m. n.m.
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Vysoké Mýto
Klasicistní pískovcový krucifix z r. 1818. Kříž s hranolovým soklem. Na soklu reliéf Panny Marie Bolestné. Na soklu další sokl. U jeho patky had, nesoucí v tlamě jablko. Postava Krista asi 80 cm vysoká. Bohatá ornamentální dekorace. Dílo místního kameníka velmi dobré výtvarné úrovně. Krucifix zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.
 Lidový dům
330.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Litomyšl
Budova v neorenesančním stylu se secesními a moderními prvky byla postavena v roce 1922 jako místo konání nejrůznějších kulturních a společenských akcí. Nachází blízko autobusového nádraží u řeky Loučné.
 Litomyšl
330.0 m. n.m.
zámek - původní hrad, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Litomyšl
Renesanční zámek, původně hrad. První zmínka pochází ze začátku 8. stol. Mezi lety 1567–81 ho nechal přestavět Vratislav z Pernštejna pro sebe a svou choť. Současně se zámkem byla založena i zahrada, která byla upravena a rozšířena v 18. stol. Památkou UNESCO od r.1999.
 Lukasova zpívající lípa
600.0 m. n.m.
příroda - strom, památný strom, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Telecí
Lípa velkolistá, s obvodem kmene přes 11 m a výškou 22 m, je druhý největší strom ve východních Čechách. Její stáří je odhadováno na více jak 600 let.
 mariánský morový sloup
555.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Pardubický kraj, Polička
Barokní, 22 metrů vysoký morový sloup z let 1727–31 je považován za vrcholné dílo tohoto druhu v Čechách. Jeho autorem je J. F. Pacák z Litomyšle. Ústřední socha P. Marie je ve výklencích, na římse a balustrádě doplněna reliéfy a plastikami 9 světců.