Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.
Poutní kostel sv. Jana Křtitele pod mohutnou opukovou skálou v údolí potoka Žejbro nahradil r. 1696 zchátralou gotickou kapli zásluhou královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Nyní je ve farnosti Vrbatův Kostelec využíván jen příležitostně. Leží v katastru Skála u Chrasti.
Jednolodní orientovaný kostel z 2. čtvrtiny 14. stol., s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v průčelí. Přestavba poč. 17. stol., další úpravy v pol. 18. stol. a r. 1899. Oltář z 2. pol. 17. stol. Archa z konce 16. století umístěna v Národním muzeu v Praze. Kostel obklopen hřbitovem.
Pseudogotický kostel vystavěn v letech 1890–93 na základech ranně gotického kostela ze 13. st. přestavěného v roce 1668. Interiér kostela vybaven také pseudogoticky.
Pozdně klasicistní farní kostel sv. Máří Magdalény ve Včelákově z let 1844-1848 nahradil starší gotickou stavbu. Postaven na svahu kopce v dominantní poloze. Malířskou dekoraci provedl jako samouk farář Jan Kohel. Od r. 1958 kulturní památka ČR.
Barokní kostel sv. Markéty postavený na přelomu 17. a 18. století v místech zaniklého benediktinského kláštera – místa, kde vznikla největší kniha světa Codex Gigas – Ďáblova bible.
Jednolodní kostel byl vystavěn v gotickém stylu v pol. 14. stol. Přestavěn na přelomu 16. a 17. stol a naposledy opravován v r. 2000. Na hřbitově u kostela osmiboká kostnice s vysokou kuželovitou střechou.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Dolní Újezd
Původně románská stavba obklopena dosud využívaným hřbitovem a vysokou ohradní zdí. Z románského kostela se zachovala hranolová věž a západní polovina lodi, zbytek lodi a presbytář jsou gotické. Na východ od kostela stojí čtyřboká jednopatrová zvonice z roku 1646. Na hřbitově socha Krista.
Jednolodní kostel s hvězdicovitým, šestiúhelným půdorysem z roku 1349. Kolem se nachází hřbitov, kde je pohřbeno mnoho slavných osobností (Jan Nepomuk Filcík, Mořic Pícha aj.). Roku 1721 přestavěn J. B. Santinim.
Kostel vystavěn kolem let 1723-1725. Jednolodní barokní stavba obdélného půdorysu. Věž před západním průčelím, sakristie při severní stěně. V interiéru kostela půlkruhový presbytář. Na stropě umístěny fresky. Nad sakristií oratoř. Kostel památkově chráněn od r. 1958.
Kostel sv. Matouše ve Štěpánově je pozdně renesanční stavba z doby kolem r. 1600, upravována barokně a restaurována koncem 19. stol. Věž přistavěna v letech 1785-1786. Zařízení převážně barokní. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Skuteč.
kostel sv. Martina 
