Turistické cíle v okolí obce Studnice

nebo vyberte

Studnice

Pardubický kraj,  Chrudim  (CR)
Nalezeno celkem 102 záznamů, 4 / 9 stran, vyhledáno za 0.3 sec
 kostel sv. Bartoloměje apoštola
501.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Otradov
Kostel sv. Bartoloměje apoštola v Otradově je původně gotická stavba s pozdějšími úpravami v 18. a 19. století. Je kostelem filiálním ve farnosti Krouna. Areál kostela s kostnicí ohraničený ohradní zdí s branou je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Filipa a sv. Jakuba
535.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Trhová Kamenice
Původní gotický kostel z 13. stol. přestavěn v letech 1737–1747 v barokním slohu. Vybavení interiéru pochází převážně z 18. a 19. stol. Nejstarší pamětihodností je náhrobek z růžového mramoru z roku 1419.
 kostel sv. Havla opata
370.0 m. n.m.
též Božího Těla
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Vrbatův Kostelec
Starobylý kostel sv. Havla gotického původu z počátku 14. stol. na místě starší stavby. Loď a věž má renesanční zdivo, barokně upravován v 18. stol. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, které zajišťuje farnost Chrast u Chrudimi.
 kostel sv. Jana Křtitele
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Perálec
 kostel sv. Jana Křtitele
335.0 m. n.m.
též kostel Panny Marie pod Skalou
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Skála
Poutní kostel sv. Jana Křtitele pod mohutnou opukovou skálou v údolí potoka Žejbro nahradil r. 1696 zchátralou gotickou kapli zásluhou královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Nyní je ve farnosti Vrbatův Kostelec využíván jen příležitostně. Leží v katastru Skála u Chrasti.
 kostel sv. Jiljí
423.0 m. n.m.
Libice nad Doubravou
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Vysočina
Původní kostel byl postaven v 2. pol. 12. stol. v románském stylu. V pol. 14. stol. přestavěn goticky. V druhé pol. 17. st. pak při barokní přestavbě byla přistavěna věž. Hřbitov obepínající kostel byl zrušen v r. 1901.
 kostel sv. Jiljí opata
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Nasavrky
Farní kostel sv. Jiljí opata pochází z konce 13. století. Od r. 1964 chráněn jako kulturní památka ČR. Původně postaven v gotickém slohu, r. 1740 po požáru přestavěn barokně. Po r. 1820 další stavební úpravy. Do současné podoby kostel včetně vnitřního zařízení restaurován r. 1913.
 kostel sv. Kateřiny Alexandrijské
659.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Vysočina, Herálec
Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Herálci je pozdně barokní stavba z let 1784-1786 podle návrhu zednického mistra Františka Hromádky. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.
 kostel sv. Kunhuty
570.0 m. n.m.
kostel sv. Jiří
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Pardubický kraj, Polom
Renesanční kostel v kolonizační obci vilémovského kláštera z doby okolo r. 1600. Stojí na místě gotického kostela připomínaného r. 1450.
 kostel sv. Máří Magdalény
510.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Včelákov
Pozdně klasicistní farní kostel sv. Máří Magdalény ve Včelákově z let 1844-1848 nahradil starší gotickou stavbu. Postaven na svahu kopce v dominantní poloze. Malířskou dekoraci provedl jako samouk farář Jan Kohel. Od r. 1958 kulturní památka ČR.
 kostel sv. Matouše
700.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Fryšava pod Žákovou horou
Kostel sv. Matouše pochází z roku 1788. U kostela sbírka dvanácti litinových křížů z nedaleké kadovské huti. Inventář je nepůvodní z darů, z okolních farností.
 kostel sv. Matouše, apoštola a evangelisty
390.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Štěpánov
Kostel sv. Matouše ve Štěpánově je pozdně renesanční stavba z doby kolem r. 1600, upravována barokně a restaurována koncem 19. stol. Věž přistavěna v letech 1785-1786. Zařízení převážně barokní. Nyní filiální ve farnosti při děkanství Skuteč.