Zámek Opočno skrýval zazděnou šlechtičnu, kterou za zakázanou lásku stihl krutý trest

V zahradách opočenského zámku, se před čtyřmi staletími odehrál příběh Kateřiny ze Šelmberka. Dle pověsti se její duch v podobě bílé paní prý dodnes na Opočně zjevuje, neboť nemůže najít klidu pro krutý trest, který mladou dívku za jejího života stihl.

Zdroj: Prazak / CC BY 2.5

Spojení s mocným a bohatým rodem

Příběh se odehrával v době, kdy pánem na Opočně byl Mikuláš Trčka z Lípy, mocný, ale ne zrovna mladý pán. Ten se rozhodl oženit se s tehdy sedmnáctiletou Kateřinou ze Šelmberka, která prý byla nevšedně krásná. Nepocházela právě z bohatého rodu, a tak její otec s přijetím Mikulášovy nabídky prý váhal jen tak dlouho, jak nařizuje dobrý mrav.

Pak s radostí nad vidinou spojení s mocným a bohatým rodem pánů z Lípy se sňatkem ochotně souhlasil, i když si mladičká Kateřina starého pána ani za nic vzít nechtěla. Na Opočně byla brzy velká svatba.

Svatební veselí skončilo, zámek utichl, nastaly dlouhé dny, které mladá zámecká paní přežívala jeden za druhým bez radosti ze života. Měla sice plno šatů, šperků, velké bohatství, ale na co to všechno, když vlastně byla pouze majetkem svého manžela, třikrát staršího než ona. Většinu času, její muž trávil mimo zámek a o to více nechával svou ženu střežit, aby se snad na jiného muže ani nepodívala.

Zdroj: Kozuch / CC BY-SA 3.0

Kateřina se zamilovala do rytíře

Jednoho horkého dne však vyrazila sama do zámeckých zahrad, zakopla a spadla do tůně. Už si myslela, že je konec jejího smutného života, ale najednou se objevil, nedaleko odpočívající, rytíř. Zachránil ji a od té doby na sebe nemohli zapomenout. Tajně se po nocích scházeli.

Stihl ji krutý trest

Když přišla zima a napadl sníh, báli se, že by na to její manžel přišel. Svěřila se své chůvě, která ji od malička vychovávala. Chůva jí nosila tajné milostné dopisy. Když, ale manžel vytušil, že se něco děje, nechal chůvu zatknout. Nakonec našel i Kateřiny dopis a na základě svého hněvu, nechal pán rytíři useknout hlavu a svou ženu zaživa zazdít.

Tento tragický osud mladé šlechtičny přežíval v lidových vyprávěních po generace. Až při opravách zámku byla opravdu nalezena v zazděném výklenku kostra připoutaná na křesle. Pracovníci, kteří se na opravách podíleli, na kostru sáhli a ta se jim bohužel rozpadla v rukou.

Autor: Jana Dvořáková