Proseč, malebné městečko dýmek v krajině lesů a skal

Malebné městečko ležící v Pardubickém kraji obývá jen něco málo přes 2 tisíce obyvatel. Přesto tu není pusto a liduprázdno. Přes léto, a nejen přes něj, sem putují návštěvníci za krásami okolní přírody nebo aby navštívili místní unikátní muzeum dýmek.

Dům čp. 61 a brána do muzea dýmek
© archiv SOTM - Sdružení obcí Toulovcovy Maštale

Město na cestě

Na vítání návštěvníků z různých koutů země tu musí být za ta léta zvyklí. Kořeny městečka totiž sahají hluboko do historie a jsou spjaty s poutníky, kteří cestovali po stezce spojující historicky významné město Chrudim s Moravou. První písemné zmínky o Proseči pocházejí až ze 14. století, ale doklady o dřívějším osídlení dokládají vznik prvních stavení tehdejší osady již do 12. století. Komu se nelenilo, tomu se tu dobře žilo.

Hlavním zdrojem obživy obyvatel tehdejšího města bylo zemědělství a textilní průmysl, který s ním byl spjatý. V oblasti se pěstoval a zpracovával len. Vedle toho zde vznikaly také sklárny a řemeslné dílny. Městu byla soudobími panovníky v pozdějších letech přiřknuta také městská privilegia, která povolovala ve městě pořádat trhy.

Věž kostela sv. Mikuláše
© Martin Tlach, 08/2012

Ty se konaly na obdélníkovém náměstí, kterému svým rozložením odpovídá dnešnímu náměstí Dr. Tošovského. V jeho horní části můžete nalézt pozůstatky nejstarší městské architektonické památky. Kostel sv. Mikuláše, tak jak jej můžeme vidět dnes není sice zcela původní stavbou, uchovává však v sobě ovšem část starého gotického kostela s žebrovanou klenbou.  Ten zde byl vystavěn pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století.

Současné podoby nabyl kostel až v roce 1913. V téže době, kdy dostalo zcela nový vzhled i celé náměstí s ostatními budovami. Jeho zasvěcení sv. Mikuláši není náhodné. Právě on je patronem obchodníků a pocestných, kteří putovali po stezce skrze Proseč v dobách jejího raného vývoje.

Oheň byl obávaným živlem ve všech starobylých městech s dřevěnou zástavbou Z původních převážně dřevěných staveb náměstí se toho bohužel příliš mnoho nedochovalo. V historickém centru města stávali ještě na počátku 19.století dřevěné domy. Ty ovšem podlehly velkému požáru v září roku 1868. Ničivá síla ohně, který se v dřevěné zástavbě snadno šířil, byla pro město velkou ránou. V historii však nebyla tato rána jediná. Město zasáhla husitská tažení a stejně tak zbrzdila jeho slibný rozvoj na počátku 20.století i první světová válka.

Zastavení u kohouta

Na náměstí se vyplatí zastavit nejen kvůli kostelu sv. Mikuláše. Za pozornost stojí také parčík v jeho středu. V zeleni se tu ukrývá fontána s kohoutem. Proč právě s tímto ptákem? Kohout je již od roku 1720 součástí městského znaku. Ten byl městu udělen rakouským rodem Trautsonů. Trautsonové vlastnili území, jehož součástí město Proseč bylo, na přelomu 17. a 18. století, a právě černý kohout, byl součástí jejich erbu. V městském znaku je tento kohout stojící na jedné noze na třech zelených pahorcích doplněn ještě skákajícím jelenem. Toto zvíře je typické pro zdejší přírodu s jejími lesy. Původní znak si město uchovalo nezměněný dodnes. Je na něj patřičně pyšné. V roce 2012 byl znak přepracován do digitální podoby, tak aby podle všech dostupných historických pramenů, co nejlépe odpovídal znaku původnímu.

Co se skrývá pod šindelovou střechou?

V níže položené části náměstí stojí sloup Nejsvětější trojice. Je to nápadný kamenný monument, jehož zlacená část odráží sluneční paprsky tak, že jej jistě nepřehlédnete. Nedaleko od něho uvidíte také dominantu městečka, která se dostala také do současného městského loga. Dům čp. 61 je přeživší stavbou po velkém požáru. Nízký domek krytý šindelem s roubenou světnicí v průčelí ukrývá unikátní sbírku dýmek a vedle ní také turistické infocentrum, kde si můžete zakoupit například turistickou známku tohoto nezvyklého muzea.

V níže položené části náměstí stojí sloup Nejsvětější trojice.
© Jana Macháčková

Muzeum dýmek

Muzeum naleznete v památkově chráněmém domě čp. 61. Tento historický domek s roubenou světnicí a průčelím orientovaným do náměstí ukrývá na 300 kusů dýmek, které tvoří průřez napříč místní dýmkařskou historií. Nejstarší kusy sbírky spadají svým vznikem do 19. století, kdy do oblasti první dýmky doputovaly. Návštěvník se tu může dozvědět nejen o jejich historii, ale také o používaných materiálech a umění, které je v jejich výrobě ukryto. Vstupné do expozice je zpoplatněno. Plné vstupné vyjde na 60 Kč, snížené pak na 40 Kč.

Expozice v Muzeu dýmek
© archiv SOTM - Sdružení obcí Toulovcovy Maštale

Pokud vás dýmky zaujmou, máte možnost své obzory ještě rozšířit v současné výrobně dýmek. Při předchozím objednání vás rádi přivítají ve firmě BPK Proseč, kde tradici výroby dýmek dodnes udržují. Společnost je svého druhu jediná v naší republice a na tradici je hrdá. Krásu hledejte v lesích kolem Pokud jste spíše než dýmek příznivci čerstvého vzduchu, pak jistě oceníte prosečskou přírodu. Do ní můžete zavítat třeba po Planetární stezce, která je vhodná nejen pro zvídavé školáky. Město je součástí mikroregionu Toulcovy Maštale, který zahrnuje několik blízkých obcí. V tomto mikroregionu je hned několik rozhleden, mezi něž patří i rozhledna Toulcova stojící při silnici mezi blízkou Budislaví a Jarošovem.

Toulovcova rozhledna a zázemí
© Ivo Rozehnal 08/2018

Vstup do pískovcových skal
© Jana Macháčková

V nedalekém okolí města se nachází přírodní rezervace Maštale. Kdo sem zavítá, může se těšit pohledem na pískovcové skalní útvary, z nichž některé mají i svá jména. Skalní města jsou v čase proměnná. Po roky jsou tvarována erozí a v lidských myslích podněcují představivost. V jejich okolí žije mnoho živočišných druhů a čerství vzduch místních lesů každý podzim provoní houby, takže ať už sem zavítáte kdykoli, vždy bude na co se dívat.      

 

Sdílet

Mohlo by vás zajímat