Přeběhlictví se nosilo už ve středověku. Majitel Choustníku Petr I. z Rožmberka je toho důkazem

Během sporů mezi českou šlechtou a Janem Lucemburským ve 14. století změnil Petr I. z Rožmberka několikrát strany. Přesto nebo právě proto se dokázal udržet na výsluní a zachovat silnou pozici svého rodu.

Wikipedia

Romantická silueta hradu Choustník se tyčí na kopci nedaleko Tábora od 13. století. Bývalo to sídlo pevné a mocné, což lze pozorovat do dnešních dnů, byť se jedná o zříceninu. Roku 1322 hrad získal výměnou od potomků zakladatele Beneše z Choustníka Petr I. z Rožmberka. Tento šlechtic je dobrým příkladem toho, že úsloví „kam vítr, tam plášť“, platilo v politické kultuře již ve středověku. Celý život zastával vysoké královské úřady. Sehrál nejednu roli ve vysoké diplomacii. A přitom se mu obdivuhodně dařilo stát za všech okolností na té straně, která měla ve sporu převahu.

Wikipedia

Žil ve 14. století, kdy v českých zemích rozhořel spor mezi tamní šlechtou a králem Janem Lucemburským. Petr stál nejprve v řadách protikrálovské opozice vedené Jindřichem z Lipé. Dokonce byl i zasnoubený s jeho dcerou. Když ale Jindřicha zatkli, prozíravý Rožmberk zasnoubení zrušil. Pak opatrně přispěchal ke králi a složil mu slib věrnosti. Vše stvrdil ještě sňatkem s Violou Těšínskou, vdovou po Václavovi III.. Ke svatbě došlo zřejmě z popudu královny Elišky Přemyslovny, která byla Václavovou mladší sestrou.

Mezi dvaasedmdesáti jmény české historie 

K dalšímu zvratu došlo roku 1316 po propuštění pána z Lipé. Petr I. z Rožmberka s ním znovu navázal přátelské vztahy, i když přitom na čas přišel o úřad nejvyššího komorníka. Viola ani ne rok po svatbě zemřela a po Rožmberkově boku ji nahradila Kateřina pravděpodobně z rodu Vartenberků. Na stranu krále se Petr I. z Rožmberka vrátil v roce 1325. V úřadu nejvyššího komorníka setrval až do své smrti roku 1347. 

Wikipedia

Je dlužno podotknout, že ne všichni historici hodnotí Petrovo politické kličkování vyloženě negativně. Bývá chválen za to, že jako jeden z mála šlechticů své doby stavěl prospěch království nad svůj vlastní. Kromě diplomatického umu vynikal v oblasti financí. Významně rozšířil rodová panství. Rožmberkům v jeho době patřil kromě Choustníku ještě Zvíkov, Helfenburk nebo Kamýk. Zasloužil se o vybudování kaple svatého Jiří v Českém Krumlově a také minoritský klášter a špitál svatého Jošta v témže městě. Jeho jméno je zlatým písmen napsáno pod okny Národního muzea v Praze vedle dalších jedenasedmdesáti významných osobností české historie.

Sdílet

Mohlo by vás zajímat