Rynek v polské Vratislavi - náměstí, které má 2 radnice
3. listopad 2023 | Dana Kaiserová 5.1 min | Cestování
Rynek je název hlavního náměstí ve Vratislavi, ve čtvrti Staré město. Nacházelo se zde jedno z největších středověkých tržišť v Evropě. Nyní je Rynek hlavní částí pěší zóny v centru města.
Rynek
Staré trhové náměstí je hned po krakovském Rynku druhým největším v Polsku. Okouzlí vás tu historické domky postavené v nejrůznějších architektonických slozích. Poloha a uspořádání Rynku souvisí s nejranějším osídlením na levém břehu Odry v rámci současných hranic Vratislavi. Náměstí bylo vytyčeno na ploché terase, vzniklé erozí hornin, kde jeho severní hranice byla vytyčena okrajem území zaplavovaného Odrou a jižní hranice byla dána mělkou prohlubní, kudy protékala voda při povodních. Tato terasa se nacházela ve výšce 117 metrů nad mořem a byla vyvýšena asi o 6,5 metrů nad hladinou Odry. Podle historiků bylo náměstí orientováno souběžně s obchodní cestou Via Regia spojující Francii, Flandry, Porýní, střední Německo, jižní Polsko a Rus. Od chvíle, kdy byla plocha náměstí vytyčena, se stal Rynek centrem obchodu, kultury a společenským centrem. Rynek byl místem nejen rezidencí a bytů vratislavských patricijů a nejvlivnějších představitelů městské komunity, ale také místem setkávání všech sociálních skupin. Později se začali na Rynku objevovat i chudší obyvatelé, kteří se usazovali v domech uprostřed náměstí. V současné době má náměstí rozměry 205 × 170 metrů. Jeho celková plocha činí 3,64 hektarů.
Stará radnice
Zajímavostí tohoto polského náměstí je, že na něm stojí dvě radnice - Stará a Nová. Stará radnice vznikala po dobu tří století a díky tomu se na její výzdobě odráží jak skromnější gotika, tak zdobný renesanční styl. V budově navíc sídlí městské muzeum. První záznamy o stavbě radnice pocházejí z let 1299 a 1301. V té době již existoval takzvaný Kupecký dům, který měl sál o 2 lodích a přiléhal k dvoupatrové budově. Ta byla zděná, postavená v gotickém stylu, na západní straně měla věž a scházela se zde valná shromáždění měšťanů. Po roce 1328 byla k hale na její jihovýchodní straně přistavěna další budova, kde se scházela městská rada. V letech 1343-1357 byla postavena jednosálová budova Soudní komory, přiléhající k radniční budově. V dalších letech byla věž zvýšena a k budově byly přestavěny vinné sklepy. V roce 1358 byla nad Soudní síní postavena Knížecí síň. Místnost získala dřevěný strop a zaklenutý arkýř, ve kterém byla umístěna kaple svatých Jana Křtitele a Jana Evangelisty s relikviářem svaté Doroty, která je patronkou Vratislavi.
Nová radnice
V roce 1859 byla zbořena budova, kde bývala Malá váha, Dům pláteníků a Úřad pro chmel a na jejím místě byla navržena Nová radnice dle projektu Augusta Stülera. Na počátku 60. let 19. století byla postavena nová třípatrová budova. Její západní fasáda byla dlouhá 70 metrů a v přízemí byla přerušena třemi průchody. Nad vchodem byl umístěn obraz s názvem Hlava svatého Jana na talíři, který byl původně nad vchodem do Malé Váhy.
Domy na Rynku
Původní stavby po obvodu Rynku byly ze dřeva. Cihlové stavby se objevily v polovině 13. století. Po požárech ve 14. století městská rada nařídila bezpodmínečné přestavění dřevěných domů na Rynku na zděné. Zajímavými domy ve 13. a 14. století byly budovy Malé a Velké váhy. V roce 1273 totiž vydal Jindřich IV. Probus pro měšťany ve Vratislavi zákon o vážení a zákon o odpadcích. Zákon o vážení přikazoval zvážit veškeré zboží před platbou na obecních vahách. Za tím účelem byla zřízena 2 vážní místa. Byla to Malá váha a Velká váha. První byla určena k vážení zboží o hmotnosti nejvýše do 500 kg. Budova Malé váhy byla postavena v letech 1521–1522. Nad místností s váhou byly postaveny dvě další místnosti, které sloužily jako hostince pro šlechtice, obchodníky a měšťany. V pozdějších letech tyto sály sloužily jako místo setkávání a obchodování obchodníků a celá budova měla podobu třípatrové čtvercové budovy. Ve 14. století byla postavena dřevěná a později zděná budova Velké váhy. Ta sloužila k vážení zboží nad 500 kg. V 16. století začaly v důsledku rekonstrukcí dostávat domy na Rynku široké čelní fasády s horizontálním vrcholem. Renesanční období přineslo významné změny v architektuře zastřešení budov. Vysoké střechy byly nahrazeny plochými terasami s věžovými pavilony a atikou složenou z půlkruhových a čtvrtkruhových štítů. Do konce 19. století prošly domy na Rynku různými změnami, které byly důsledkem zavedení nových architektonických stylů - od renesance až do pozdního baroka. Na počátku 20. století byla díky konzervátorům a architektům věnována větší pozornost ochraně památek a architektonickým změnám, které ničily architektonické dědictví Vratislavi. Během druhé světové války, v roce 1945, bylo zničeno přes 60 % budov v okolí Rynku, přežilo jich pouze sedmnáct.
Další objekty na náměstí
Kromě zajímavých domů a budov obou radnic na Rynku naleznete také několik soch, památníků a pomníků. Po celém městě jsou rozmístěny sošky trpaslíků, které nechybí ani zde. Na náměstí je k vidění také pranýř, jelikož před tím, než byla postavena budova Staré radnice, konaly se soudy pod širým nebem. Popravy vždy přitáhly na Rynek davy obyvatel. Původní pranýř byl zničen během druhé světové války, avšak jeho podoba se dochoval. V 80. letech byla vyrobena jeho kopie a umístěna na místo původního pranýře. Na náměstí naleznete také dvě kašny - Zdrój a Medvěda. V rohu náměstí si v turistickém centru můžete půjčit kola nebo vzít mapku města.
Použité zdroje:
- Wikipedia.org
- Slevomat.cz