Marie Curie byla první ženou, která dostala Nobelovu cenu
4. březen 2019 | Lubos Kloucek 6.6 min
Je všeobecně považována za historicky nejslavnější vědkyni z oblasti radioaktivity. Historické knihy popisují mnoho jejích úspěchů, jako bylo použití radiačního záření při léčbě rakoviny nebo se například stala první ženou, která získala Nobelovu cenu.
Na svém výzkumu pracovala až do samého konce, kdy jí její práce doslova zabila. Zajímavá fakta, o kterých se tolik nemluví, jsme pro vás shrnuli do tohoto seznamu.
Dokumenty z výzkumu jsou stále radioaktivní
V době svého výzkumu, si Curie nebyla vědoma škodlivých účinků radioaktivního záření. Někdy nosila zkumavky jen tak po kapsách, o nichž později řekla, že ve tmě svítí. Její dlouhodobé vystavení radiaci při svých výzkumech mělo katastrofální dopad na její zdraví. Vyvinuly se u ní chronické zdravotní problémy včetně šedého zákalu nebo aplastické anémie, která nakonec způsobila její smrt v roce 1934. Dokumenty z výzkumu, uložené v Národní knihovně v Paříži, jsou stále radioaktivní.
Její potomci pokračují v jejích vědeckých šlépějích
Marie a Pierre nebyli jedinými vítězi Nobelovy ceny v rodině Curieových. Jejich dcera Irene s manželem Frederikem dostali společné ocenění v roce 1935 jako uznání za jejich objev umělé radioaktivity. Dcera Irene a Frederika, pojmenovaná Hélène, je francouzská nukleární fyzička a jejich syn Pierre je pozoruhodný francouzský biochemik.
Curie byla ve Francii často schazována
Když se s odstupem času ohlédneme za úspěchy a uznáním Curie, lidé si myslí, že s ní zajisté bylo zacházeno jako s členem královské rodiny. V roce 1903 se stala první ženou, jež získala Nobelovu cenu, a roku 1911 získala hned druhou. Je jedna ze dvou osobností, které získaly Nobelovu cenu za dvě různá odvětví a jednou ze čtyř, kteří získali Nobelovy ceny dvě. Curie objevila dva nové prvky – radium a polonium a natočila průlomový objev, který vedl k využití záření v léčbě rakoviny. I přesto je neuvěřitelné, že byla ve své rodné francouzské vlasti přehlížena. V roce 1911 dokonce francouzská akademie popírala Curie její členství. Na základě toho jí polští kolegové navrhli, aby Francii opustila a vrátila se do rodného Polska, aby mohla pokračovat ve své práci. Po obdržení druhé Nobelovy ceny vůči ní Francie změnila svůj postoj. Marie i její manžel byli původně pohřbeni v pařížském hřbitově, avšak v roce 1995 byli oba přemístěni do Pantheonu, nejposvátnějšího pohřebiště ve Francii.
Aféra s kolegou
Několik let po smrti svého manžela, měla Curie romantickou aféru s fyzikálním kolegou Paulem Langevinem, jenž byl bývalým studentem jejího manžela. Manželka Paula našla dopisy od Marie, v nichž ho nutila, aby opustil svou ženu a začal nový život právě s ní. Manželka Paula předala tyto dopisy francouzskému tisku, který je zveřejnil. Došlo k velkému pobouření veřejnosti. Některé noviny popisovaly Curie jako rozvracečku manželství a vylévali si na ní svůj hněv. Některé noviny tvrdily, že tato aféra začala již v době, kdy byl její manžel ještě živý a ona ho přiměla, aby spáchal sebevraždu. Dokonce několik demonstrantů obklopilo její dům a slovně ji napadali.
Manžel Curie zemřel při hrozivé nehodě
Marie Sklodowska , narozená v Polsku, se přistěhovala do Francie ve věku dvaceti čtyř let kvůli studiu na univerzitě v Paříži. Brzy narazila na Pierra, který ji pomohl najít laboratoř pro její výzkumy. Vzali se o tři roky později a ačkoli Pierre Curie není dnes tak známý jako Marie, byl profesorem fyziky a uznávaným vědcem. Pracovali společně, protože sdíleli stejné nadšení pro vědecký výzkum. Ačkoliv v té době na světě moc vědkyň nebylo, Pierre svou ženu povzbudil v její práci, i poté, co měli dvě děti. Pierre a Marie získali roku 1903 Nobelovu cenu ve fyzice, jež sdíleli ještě s dalším vědcem, který se jmenoval Henri Becquerel. Po několika letech práce s vysoce radioaktivním materiálem, se u Curie i Pierra začaly projevovat příznaky nemocí. Pierre zemřel náhle v roce 1906 když ho na pařížské ulici přejel vůz tažený koňmi. Marie byla ztrátou svého manžela velmi zarmoucena, ale nezapomínala, co si její manžel přál nejvíc, a to, aby pokračovala ve svém výzkumu.
