Interiér znojemského kostela sv. Mikuláše a kaple

Ve Znojmě v kostele sv. Mikuláše může návštěvník hodiny obdivovat skvostnou výzdobu tohoto svatého místa. Kostel zdobí zejména obrazy, sochy a varhany. Nádherný je také hlavní oltář. Zajímavostí místního kostela jsou relikvie svatého Bonifáce.

Hlavní oltář
Hlavní oltář (Autor: © Dana Kaiserová 7/2024)

Relikvie mučedníka sv. Bonifáce

Ve skleněné rakvi jsou uloženy kosti svatého Bonifáce, jednoho z mnoha mučedníků známých jen podle jména, kteří v počátcích křesťanství v 1. až 4. století zemřeli v Římě násilnou smrtí kvůli své víře a byli pohřbeni v Kalistových katakombách. V 17. a 18. století se relikvie mučedníků z římských katakomb rozvážely do významných kostelů ve světě, aby mučedníci byli více ctěni a stávali se posilou pro trpící křesťany v každé době. Tuto výsadu získal i znojemský kostel sv. Mikuláše. Po převezení ostatků do Znojma s papežským dokumentem o pravosti se jich ujaly řeholní sestry sv. Kláry a podle zvyklosti barokní doby je vyzdobily ručně vypracovanými jemnými ozdobami. V červenci 1750 pak byly slavnostně přeneseny do kostela.

Relikvie sv. Bonifáce
Relikvie sv. Bonifáce Autor: © Dana Kaiserová 7/2024

Podobně byly v té době z Říma do Znojma přineseny relikvie mučedníků sv. Olympia do kostela sv. Michala a sv. Severa do kostela v Louce. společný svátek prvomučedníků římských se slaví 30. června. Relikvie svatých nás hmatatelně spojují s jejich životy, zpřítomňují duchovní hodnotu jejich veliké oddanosti Bohu a jejich přímluvnou moc. 

Panna Maria, Matka evropských národů

Panna Marie a Jezulátko
Panna Marie a Jezulátko Autor: © Dana Kaiserová 7/2024
Obraz Panny Marie byl do kostela sv. Mikuláše přenesen roku 1952 ze zbořené kaple na Mariánském náměstí ve Znojmě, která byla ve veliké lidové úctě. Jedná se o kopii obrazu z místa Maria Hilf u Pasova, kde se při tureckém obléhání Vídně roku 1683 modlil za ochranu země císař Leopold I. Po vybojování vítězství se obraz stal státním Palladiem Habsburské monarchie a jeho kopie se rozšířily po mnoha zemích Evropy v kostelích i domácnostech. Mramorové votivní tabulky po stranách oltáře jsou také ze stěn zbořené znojemské kaple. Dnes před tímto obrazem Matku Ježíšovu uctíváme jako Matku evropských národů, podobně jako na skále Gibraltar na jihozápadním mysu Evropy, a svěřujeme její péči naši společnou budoucnost. Den Evropy je 9. května. Světoznámé Pražské Jezulátko zde dokládá staré zasvěcení kaple Dítěti Ježíši. Hovoří o Božím Králi, který přinesl na svět jako bezbranné dítě vyžadující péči (proto zvyk oblékat sošku), a doufá, že bude s láskou přijat. 

Chlebová madona

Na oltáři sv. Šebestiána je od 30. 10. 1782 umístněná dřevěná soška z lipového dřeva Panny Marie Chlebové. Je to gotická soška, pravděpodobně vytvořená v Porýní v tzv. „krásném slohu“ kolem r. 1500. Během třicetileté války ji zachránila hraběnka Dorota Marie Gallasová z jednoho vypleněného kostela, právě když se ji chystali protestanští švédští vojáci spálit. Doma ji postavila na truhlu, nechala pro ni vybudovat malý oltářík a uctívala ji. A stal se zázrak – od té doby nikdy nechyběl chléb v truhle. Hraběnka tento chléb často rozdávala raněným vojákům, ale neubývalo ho, ať ho rozdala jakékoliv množství, pokud stála soška na truhle. 

Dostala se s ní do Frýdlantu, proto se někdy nazývá Frýdlantská. Zde jí dala postavit do zámecké kaple, kde brzy proslula jako zázračná. Po ovdovění přišla se svým druhým manželem knížetem Janem Ferdinandem z Liechtensteinu do Moravského Krumlova. V roce 1666 sošku darovala znojemským klariskám. Po zrušení kláštera roku 1782 Josefem II. byla 30.10.1782 přenesena do kostela sv. Mikuláše ve Znojmě.

Před pěší poutí do Mariazellu se před ní konaly desetidenní pobožnosti, proto se tento oltář, kde je umístěna, nazýval také „Mariazellský“. Zachoval se k ní i barokní pláštík z drahocenných látek. Každou sobotu se věřící modlili Loretánskou litanii na odvrácení cholery a jiných nakažlivých nemocí.  Během puristické očisty kostela ale byla odložena spolu s dalším mobiliářem do svatováclavské kaple, kde ležela mezi „nepotřebným kostelním mobiliářem“.
Byla zde nalezena až ve druhé polovině 19. století, spolu s tzv.  „Znojemskou madonou“ (dnes v Domě umění JMM ve Znojmě) a tzv. „Znojemským oltářem“ (dnes ve sbírkách Rakouské Galerie v Horním Belvederu – je považovaná za nejcennější gotický oltář v Rakousku).

Chlebová madona
Chlebová madona Autor: © Dana Kaiserová 7/2024

Úcta k ní byla opět obnovena a je v současné době i s poutní slavností s poděkováním za úrodu každoročně druhou nebo třetí sobotu v září. V souvislosti se znojemským vinobraním se u ní konají procesí a modlitby v kostele sv. Mikuláše. Zajímavostí je, že o sošce píše i básník Jaroslav Seifert v knize „Všechny krásy světa“.

Křestní kaple

Součástí kostela sv. Mikuláše je také křestní kaple, do které se dostanete z vnitřku kostela. Uprostřed ní se nachází křtitelnice s požehnanou vodou k udílení křtů. Křest je tajemné dotknutí Boha na člověku, jeho duchovní očištění a přijetí do církve. Symbolizuje to obřadné omytí doprovázené vyznáním víry. Veliká svíce s letopočtem posledních Velikonoc u křtitelnice připomíná Krista vzkříšeného z mrtvých a jeho nový život, na kterém nám dává účast. Na tomto místě se zapalují křestní svíce jednotlivě pokřtěných. 

Sama křtitelnice je z doby dokončení stavby kostela v polovině 15. století. Zápisy o křtech jsou uchované od roku 1600. V roce 1603 zde byla pokřtěna i skupina muslimů, kteří se zde usadili po bitvě u Vídně. V současné době se tu koná asi 100 křtů ročně. Voda z křtitelnice se používá také do kropenek u vchodu do kostela nebo v domácnostech, aby připomínala potřebu stálého duchovního očišťování. Kolem křtitelnice je bronzový nápis z biblického proroctví Ezechielova o novém stvoření: ,,Dám vám nové srdce, vložím do vás nového ducha, budete mým lidem a já budu vaším Bohem".

V 18. století kapli užívalo zbožné Bratrstvo Panny Marie Karmelské. Z této doby se zachovala barokní výmalba, na přední stěně dnes doplněná výjevem křtu, který Moravanům udílí Cyril a Metoděj. Šlechtický erb na vstupním oblouku kaple ukazuje na jejího zakladatele, který v 16. století vlastnil obec Hluboké Mašůvky.

Kazatelna
Kazatelna Autor: © Dana Kaiserová 7/2024

Interiér celého kostela svatého Mikuláše působí naprosto nebesky. Okouzlí jistě i nevěřící, jelikož ta podívaná zkrátka stojí za to. Až v kostele budete, všimněte si také krásných velikých varhan, které tu mají. Můžete zde poslat svoje přání Bohu, zapálit svíčku a něco si přát. Pro návštěvníky je zde také požehnaná voda a plno náboženských obrázků, pexeso, kalendář a mnoho dalšího s motivy, které se váží k tomuto kostelu. Dobrý skutek uděláte, když na kostel přispějete alespoň pár drobnými do některé z kasiček uvnitř.

Použité zdroje:

  • https://pobytynamorave.cz/ostatky-mucednika-sv-boniface/
  • https://www.okraspol.cz/pages/pamet_mista_obrazy_sochy_marie_chleba_2017.html

Galerie

Sdílet článek:

Mohlo by vás ještě zajímat


Za výhledy do okolí české hranice – Ruprechtický Špičák
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Několik zastavení v Petřínských zahradách
Cesta na Petřín vede přes několik zahrad, ve kterých návštěvníci mohou obdivovat památné stromy a plno další zeleně. Ti, kteří mají rádi architekturu, se mohou zastavit u budovy...

Za výhledy do okolí české hranice – Velký Lopeník a Veľká Javorina
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Putování po krajních zeměpisných bodech České republiky
Vždycky tomu tak nebylo. Po zrušení nepřístupného pohraničního pásma a přistoupení do schengenského prostoru můžeme volně navštívit všechny čtyři krajní zeměpisné body naší...

Za výhledy do okolí české hranice – Borůvková hora a Jawornik Wielki
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Havran v Českém lese
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Smrk a Stóg Izerski
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Luž neboli Lausche
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází mnoho míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Za výhledy do okolí české hranice – Vrchmezí neboli Orlica
Území českého státu z podstatné části příroda obklopila pohořími a vrchovinami. V těsné blízkosti hranice se proto nachází řada míst, která nabízejí daleké výhledy do...

Smraďoch. Přírodní rezervace přinášející smrt
Smraďoch je unikátní rašeliniště ležící na tektonickém zlomu ve Slavkovském lese, kde je možné pozorovat dozvuky dávné sopečné činnosti. Lidem neublíží, maximálně je počastuje...