Hrad Chillon, švýcarská památka tyčící se nad Ženevským jezerem

Mnozí milovníci středověké architektury rozpoznají jeho siluetu, tyčí se nad Ženevským jezerem. Při pohledu na mocné zdi na pozadí alpských vrcholků a úrodných vinic se mnohým návštěvníkům zdá, že se přenesli do země pohádek. Možná právě proto je hrad Chillon tak oblíbený.

Zdroj: Pixabay

Kdy hrad vzniknul?

První zmínky o hradu Chillon, tyčím se nad Ženevským jezerem, pocházejí z roku 1150. Je ovšem velmi pravděpodobné, že hrad zde stál již dříve. Hrad sám stojí na ostrůvku u břehu jezera, kolem kterého se již od římských dob vinula obchodní stezka vedoucí do Francie.

Původně tak na ostrůvku stála pouze malá pevnost, jejímž hlavním úkolem bylo vybírat od projíždějících kupců mýtné. Hrad patřil rodu savojských hrabat, kteří mu postupně přisoudili roli ochránce celého okolního kraje, a vybudovali ho do podoby, ve které ho dnes můžete shlédnout.

Hrad nakonec pokryl původní ostrůvek do posledního metru a během staletí získal vskutku majestátní podobu. S břehem je spojuje mohutný most a jeho mohutné zdi tyčící se přímo z vodní hladiny zamezují jakýmkoliv pokusům od dobytí přímo z jezera.

Zdroj: Pixabay

V pozdějších letech se hrad dostal do držení Bernského kantonu, který zde umístil německy hovořící posádku. Ta byla místními obyvateli vyhnána až na počátku napoleonských válek. Od té doby již hrad vojenským účelům nesloužil, ale nikdy nebyl zcela opuštěn. Během následujících staletí byl využíván jako zbrojnice, vězení či obilnice.

Chillon dnes

Hrad Chillon je jednou z těch památek, ke které nepotřebujete průvodce. Celý hrad si můžete projít bez něj. Za návštěvu stojí hned několik zajímavých částí celého komplexu. Hlavní část hradu je tvořená dvěma síněmi, přičemž jedna z nich je nazývána Aula Magna, a druhá Domus Clericorum. Jak už napovídají názvy, Aula Magna sloužil světským záležitostem, zatímco Domus Clericorum náboženským účelům.

Z dob, kdy Chillon sloužil jako vězení se zachoval ve sklepení sloup, ke kterému byl přikován protestantský kazatel François Bonivard. Do stejného sloupu vyřezal o několik staletí své jméno lord Byron, známý anglický básník a dobrodruh. Chillon byl obecně v 19. století vyhledávaným cílem evropských umělců. Pobyl zde například Jean Jacques Rousseau, či Victor Hugo.

Autor: David Štafl

Sdílet

Mohlo by vás zajímat