
Obec Halič (maďarsky Gács) se nachází na jižním Slovensku v regionu zvaném Poiplí (též Ipeľský region, dříve Hont či Novohrad). Hlavní dominantou obce i širšího okolí je nedávno zrekonstruovaný zámek (slovensky kaštieľ), vzniklý přestavbou původního hradu. Zámek v současnosti slouží jako luxusní hotel a je si ho možné prohlédnout z parku, který je přístupný veřejnosti. Interiér zámku je bohužel běžně přístupný pouze pro movité návštěvníky hotelu. Otevírací doba pro prohlídky veřejnosti: viz https://zamockyhotelgalicianueva.sk/prehliadky_zamku/.
K dalším významným stavbám patří římskokatolický filiální kostel Nalezení sv. Kříže, synagoga sloužící jako evangelický kostel, hrobka rodu Forgách nebo budova královského solního úřadu.
Nově vzniklý renesanční zámek (slovensky kaštieľ) představoval po obranné i obytné stránce moderní šlechtické sídlo přelomu 16.-17. století podélného šestibokého půdorysu s vnitřním nádvořím. Na obranu proti případnému tureckému útoku bylo nároží stavby zpevněno vysunutými baštami s dělovými střílnami. Celá stavba byla chráněna okružním příkopem. Na vstupní straně bylo ještě menší předhradí s dvěma nárožními baštami. Tento celý komplex obepínalo valové opevnění zřejmě ještě pozdně středověkého původu. V interiéru se zachovaly některé renesanční malované a vyřezávané trámové stropy. Barokní úprava v 1. polovině 18. století potlačila obranný charakter stavby a přetvořila jej na honosné reprezentativní sídlo. Ve 2. polovině 20. století proběhly četné nevhodné úpravy. Dřívější vzhled rovněž narušuje i novodobá úprava nádvoří, které bylo celé zakryto prosklenou kopulí. V zámku se nachází obnovená kaple U dobrého pastýře nově posvěcená 26. ledna 2017. Původně byla zasvěcena Nejsvětější Trojici..
V dobách bojů přívrženců Matúše Čáka se straníky krále Roberta byl hrad před rokem 1321 vypálen. K obnově došlo až po roce 1386, kdy jeho majitel Štěpán z Lučence získal povolení hrad znovu postavit. Později hrad obsadili bojovníci Jana Jiskry z Brandýsa, kteří jej drželi do roku 1451, kdy byli vypuzeni vojáky gubernátora Jana Hunyadiho. Později byl znovu pobořen a následně počátkem 16. století opět obnoven. Obnova ovšem nebyla povolena a proto musel být hrad podle nařízení z roku 1544 zbourán, aby se nemohl stát opěrným bodem povstalců. Královskou donácií z roku 1601 se majitelem panství stal Zikmund Forgáč (Forgách), který dal na místě ruiny hradu postavit opevněný renesanční zámek (kaštieľ). Za stavovského povstání Františka II. Rákócziho byl v roce 1709 zámek vypálen a obsazen císařským vojskem generála Heistera. V letech 1736-1750 proběhla barokní přestavba, která potlačila původní obranný charakter a na místě předhradí vznikla ozdobná zahrada. V okolí zámku vznikl po roce 1820 francouzský park a rozárium. V roce 1897 nechal zámek upravit František Wenckheim, který se do rodiny Forgáčů čerstvě přiženil. Forgáčům zámek patřil až do znárodnění v roce 1948. Následně sloužil například jako sklady obilí. Po rekonstrukci probíhající v letech 1956-1964 sloužil jako domov pro mentálně postižené. V roce 2005 zámek koupil investor, který jej v letech 2009-2016 přebudoval na hotel..