kostel Všech svatých

Boční lodě jsou od hlavní odděleny emporami. Kolem kostela je opevnění čtyřúhelníkového půdorysu s nárožními věžemi. Většina vybavení interiéru pochází z doby přestavby v roce 1909. U kostela stojí barokní fara, na jejíž dvorní fasádě jsou nejstarší sluneční hodiny v Novohradu..

První zmínka o farnosti v Divíně je až v listině z roku 1393 a později v soupisu far Ostřihomského arcibiskupství z roku 1397. Traduje se, že kostel byl v polovině 15. století poničen Bratříky (vojenské oddíly složené z husitů působících na území Slovenska, Moravy, severního Rakouska a jižního Polska, kam přinesly ideje husitství po porážce husitského hnutí v bitvě u Lipan 30. května 1434). V roce 1554 osadu a kostel vyrabovali a vypálili Turci při neúspěšném obléhání divínského hradu. Ve 2. polovině 16. stol. byl majitelem hradu evangelík Ján Balassa, který nechal kostel obnovit a zároveň vyhnal katolického kněze, jehož nahradil evangelickým kazatelem. V letech 1575-1593 Divín trpěl pod nadvládou Turků, kteří poničili hrad i kostel. V roce 1605 byl při stavovském povstání kostel zpustošen hajduky Štefana Bočkaje. Obnovení římskokatolické farnosti v Divíně má na svědomí vdova po Imrichovi II. Balašovi Judita, rozená Bosniaková, která v roce 1639 vyhnala evangelického faráře. V roce 1657 nechal Imrich III. Balaša kostel rozšířit a opevnit mohutnou zdí s nárožními baštami. Při obléháni hradu císařským vojskem v letech 1674 a 1679 byl kostel vážně poškozen. V letech 1708-1711 byl opevněný kostel obsazen Rákoczyho velitelem Čajaghym a jeho muži. Roku 1722 kostel vyhořel. V roce 1761 byla v blízkosti kostela postavena současná barokní fara s nejstaršími slunečními hodinami v Novohradu. Na přelomu 19.-20. století již kostel svou velikostí nedostačoval a proto v roce 1909 nechal hrabě Ján Zichy vybudovat novou loď. Z původní stavby se tak zachovala jen sakristie, obě věže, předsíň a obranná zeď s baštami..