Výsledky hledání míst

Lom tzv. Mořské oko vzniklé uměle při těžbě kamene koncem 18.st.

Vápencový lom Hostim I, zvaný Alkazar. V současnosti již opuštěný lom nad Berounkou nedaleko od ústí potoka Loděnice (Kačáku). Dříve hojně navštěvovaný trampy, dnes hlavně horolezci a často využívaný filmaři.

Původní granitový lom, ve kterém se přestalo těžit na začátku 60. let 20. století. Lom si vzali do pronájmu a později odkoupili sochař Slavoj Nejdl a grafik a autor filmových plakátů Vratislav Hlavatý. Scházela se zde společnost známých umělců. Lom se objevuje v próze Bohumila Hrabala.

Nevelký lom založený v polovině 19. století pro těžbu kvalitního žulového kamene. Těžba byla ukončena kolem roku 1928. Z lomu byl vytěžen základní kámen Národního divadla v Praze.

Bývalý lom na vápenec, součást soustavy lomů u Mořiny, těžba zde probíhala v letech 1900–1958, poté bylo dno lomu zatopeno – tzv. Rešenské jezero. Lom přístupný štolami, pouze na vlastní nebezpečí. Zimoviště netopýrů.

Bývalý žulový lom, dnes přírodní památka s celoročně zatopenými tůňkami. Vyhlášen v roce 1990 přírodní rezervací o rozloze 0,79 ha.

Zatopený bývalý kamenolom ve kterém byla těžba ukončena v roce 1964 z důvodu vytěžení kvalitního kamene. Dnes slouží jako koupaliště bez upraveného vchodu do vody. Hloubka od vodní hladiny je asi 12m.

Zaplavený nevelký lom nazývaný Jezírko nedaleko vsi Soseň v chráněné krajinné oblasti vyhlášené 1.11. 1997.

Při částečně zatopeném vápencovém lomu byla vybudována turistická stezka s výhledy. I když místo připomíná americký kaňon, je název odvozen nikoliv od vzhledu, ale od způsobu dřívější těžby vápence. Lokalita stále láká množství dobrodruhů a tomu také odpovídá řada smrtelných zranění v této oblasti.

Částečně zatopený, opuštěný lom severozápadně nad obcí Vrbčany s vodní plochou 0,7 ha a maximální hloubkou 1,5 m.

Zámek byl původně hradem ze 13.stol. Koncem 16. stol. došlo k renesanční přestavbě. Rod Serényiů, který zámek vlastnil v letech 1665 – 1945, ho nechal v 17. stol. barokně přestavět a odstranit opevnění. Dnes v zámku sídlí střední odborné učiliště.

Zámek byl postaven Valdštejny v 16. stol. na místě starší tvrze. Mezi lety 1730–37 byl hrabaty z Morzinů barokně přestavěn. Dnes je zde informační středisko, měst. knihovna a kanceláře tech. služeb. První patro je užíváno ke kulturním akcím.

Královský hrad založil Vilém Dobyvatel po roce 1066. Z té doby pochází donjon. Rozšířen ve 13. stol. Sloužil jako zbrojnice, klenotnice, mincovna a vězení. V období 1308-1660 výchozí bod královské korunovační cesty. Dvakrát dobyt v 15. stol. během Válek růží. Nadále královský hrad, památka UNESCO.

V r. 1416 se vzpomíná pevnost, dnes neznámé lokace. V r. 1623 se uvádí nově postavený zámek s přilehlým starým zámkem. V r. 1645 byl zničen Švédy. Za Liechtensteinů v l. 1748-1751 byl zámek rozšířen o kostel Nejsvětější Trojice a po r. 1794 přestavěn. Od r. 1834 ve vlastnictví rodu Piatti.

Komplex loretánské kaple (Santa Casa), ambitů, a kaple svatého Martina vznikl podle Alliprandiho projektu postupnou výstavbou od roku 1704. V sousedství starší zvonice (1673, Francesco Caratti). Původně byl v péči místních piaristů. Loreta zrušena roku 1782, nově vysvěcena 1831.