Výsledky hledání míst

Telekomunikační věž z roku 2001 opatřená vyhlídkovým ochozem ve výšce 18 m, umožňující výhled na Uherský Brod, Bíle Karpaty a Chřiby.

Původně lovecký zámeček, který jako chátrající počátkem 2. poloviny 20. století převzala Česká katolická charita a po rozsáhlé rekonstrukci zde zřídila domov důchodců.

Rokokový zámek, původně hrad ze 13. stol. V r. 1719 opraven po zpustošení Švédy za třicetileté války. Kolem r. 1770 přestavěn na rokokový zámek ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníka. Další úpravy v r. 1800. V 19. stol. byly obnoveny interiéry.

Původně vodní tvrz ze 14. stol. přestavena ve druhé polovině 16. stol. v renesanční zámek, v letech 1720 – 1731 přestavěn na letní sídlo. Počátkem 19. stol. klasicistní úpravy zámku. Dnes muzeum asijských kultur.

Renesanční zámek byl gotickou tvrzí, která byla postavena r. 1352. Vilém z Rožmberka dal tvrz r.1559 přestavět na čtyřkdřídlý renesanční zámek. R. 1805 byly provedeny zajišťovací práce, které zabránily sesedání zdí.

Zámek vznikl renesanční přestavbou got. tvrze r. 1595. R. 1662 byl barokně upraven a sloužil jako letní sídlo purkmistrů. Poškozen za války r. 1757, rokokově přestavěn v l. 1769-70. Po r. 1848 zde byl špitál a později výchovný ústav. Do 2. sv. války v majetku rodu Vandur, po válce sídlem Úřadu P-8.

Vodárenská věž (42 m) byla postavena r. 1904 Františkem Schlafferem. Svému účelu sloužila do 60. let 20. stol. R. 1988 převedena na správu místní části pro další využití; to nenastalo a věž chátrala až do r. 2008, kdy na popud soukromého investora M. Sluky začala její přestavba na luxusní sídlo.

Unikátní kulový plynojem byl postaven r. 1931 a zprovozněn o rok později. Po těžkém poškození v závěru 2. světové války r. 1945 našel po opravě od r. 1949 nové využití jako pracoviště laboratoře vysokých rychlostí a vědeckým účelům slouží dodnes.

Liberecký zámek vznikl postupným vývojem v 16. - 19. stol. z panského dvora na jihovýchodním okraji někdejšího poddanského městečka. Rezidenční funkci ztratil v 19. stol., od té doby vystřídal různé účely, dnes prázdný předmět majetkových spekulací.

Věž spolu s restaurací vznikla v letech 1900-01. Postupem času však stavba chátrala. V 60. letech prošla přestavbou. Později se zde pořádaly pravidelné diskotéky. Nakonec musel být objekt zcela uzavřen.

Zámek byl stavěn v letech 1738–1752 jako jezuitská rezidence a jako její autor je uváděn Kilián Ignác Dientzenhofer. Kolem roku 1872 došlo k úpravám, kdy byla původní mansardová střecha nahrazena střechou plošší.

Zámek postaven r.1709 v barokním stylu. V l.1862–64 rozšířen, přistavěna věž a přestavěn novogoticky. Po r.1990 zámek v restituci navrácen potomkům posledního majitele a ti jej prodali. Nyní je v zástavě u banky a obec Libice chce zámek odkoupit.

27 m vysoká okrouhlá kamenná rozhledna postavena r. 1883 byla pojmenována Rudolfova věž. Od r. 1935 v péči KČT. Po 2. sv. válce chátrá, opravena a zpřístupněna po r. 1994.

Klasicistní zámek postaven pravděpodobně Maxmiliánem Regalem či jeho dcerami v období od prvé čtvrtiny do konce 18. století. V r. 1841 zde pobýval Bedřich Smetana. R. 1949 zestátněn, patřil státnímu statku Pelhřimov. Dnes v soukromých rukou.

Barokní zámek postavený za Arnošta Josefa Pachty z Rájova v letech 1699 – 1706, navrhl Giovani Batista Alliprandi, inspirovaný návrhy zahradní architektury Johana Bernarda Fischera z Erlachu. Zajímavě řešená budova zámku s čestným dvorem a parkem.