Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov ze 17. století na svahu kopce pod rozhlednou Rozárka nedaleko centra města Žamberk s dochovanými reliéfními náhrobky.

Hřbitov s dochovanými cennými renesančními a barokními náhrobky, nejstarší jsou z konce 16. století. Založen roku 1584. V roce 1846 rozšířen. Poslední pohřeb v roce 1939. Dnes postupně opravován.

Hřbitov z r. 1680, naposledy rozšířen v polovině 19. stol. Na hřbitově se zachovalo cca 300 náhrobků, většinou barokního či klasicistního typu. U vstupu je novorománský domek a obřadní síň.

Židovský hřbitov neznámého stáří, sloužící kdysi početné židovské populaci Batelova. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1715. Pohřby do 2. světové války.

Židovský hřbitov u Puclic z doby kolem roku 1750 je stále udržován, ohrazen zdí a zamykán. Přístupný po vypůjčení klíče.

Hřbitov neznámého stáří, připomínán v souvislostí s činností pohřebního spolku Chevra Kadiša z roku 1865. Přibližně 200 hrobů, mimo jiné i židovských zajatců z I. světové války. Obřadní síň z 30. let 20. stol. Hřbitov je dodnes používán.

Hřbitov vznikl v polovině 19. století, užíván byl místní židovskou komunitou do druhé světové války. Má rozlohu 1475 m2, dochovalo se na něm cca 50 náhrobků, nejstarší z konce 19. století, nejmladší z roku 1928. Na hřbitově jsou pohřbeni příbuzní hudebního skladatele Gustava Mahlera.

Hřbitov o rozloze 1183 m2 byl založen v 17. století. Dochovalo se cca 100 náhrobků, nejstarší je datován rokem 1687. Část nejstarších náhrobních kamenů je zazděna do hřbitovní zdi. Hřbitov byl užíván do počátku 2. světové války, poté chátral. Je jen těžce přístupný, obklopený soukromými pozemky.

Hřbitov na úpatí vrchu Chlumek byl založen kolem roku 1835. Nejprve sloužil převážně židovské obci v Běštíně, po jejím zániku po pogromu roku 1866 pak hostomické židovské obci. Využíván do druhé světové války. Na ploše hřbitova se dochovalo cca 160 náhrobků, márnice a hřbitovní zeď jsou v ruinách.

Hřbitov byl založen ve druhé polovině 19. století, z této doby pocházejí nejstarší náhrobky. Poslední pohřeb se zde konal roku 1941, tedy těsně před deportacemi židovského obyvatelstva. Hřitov je nepřístupný, protože leží uprostřed vinic.

Židovský hřbitov o rozloze 2,5 hektaru byl založen někdy v polovině 18. století. Nejstarší náhrobní kameny ze 60. až 90. let 18. století jsou v levé horní části hřbitova. Poslední pohřeb zde proběhl roku 1948. Roku 1963 byl zapsání do seznamu kulturních památek. Hřbitov je značně poničen a chátrá.

Židé byli v Humenném nejpozději od poloviny 18. století. Židovský hřbitov byl založen r. 1828. Rozlohou patří mezi největší a nejstarší židovské hřbitovy na Slovensku. Zachovalo se zde více než 900 hrobů. Po druhé sv. válce hřbitov zpustl. V letech 2005–2011 prošel velkou rekonstrukcí.

Židé v městečku Luka žili od 16. století, židovský hřbitov byl založen nejpozději v 17. století. Pohřbívání zesnulých trvalo do záboru Sudet r. 1938. Za války jej zničili nacisté, devastace pokračovala i v období kolektivizace. Dnes ze hřbitova zbyla ohradní zeď, torzo vstupní brány a ruina márnice

Malý židovský hřbitov neznámého stáří vznikl za obcí Turany, dnes je částečně obklopen zástavbou. Od druhé světové války chátral a rekonstrukcí prošel až na počátku 21. století. Má rozměry cca 20 x 40 metrů, po obvodu je ohrazený zdí. Zachovalo se na něm jen několik novodobých náhrobních kamenů.

Židovský hřbitov byl založen snad koncem 18. stol., nejstarší náhrobek je z r. 1833. Pravidelně využíván do 60. let 19. stol., poslední pohřeb se zde konal r. 1915. Za 2. sv. války zpustošen nacisty, od té doby nebyl opravován. Zachovalo se zde 26 náhrobků rustikálního typu. Hřbitov pomalu chátrá.