Výsledky hledání míst

Na místě zvaném Tři kříže nebo U Červeného kříže připomínají tři kříže dávnou vraždu tří francouzských dívek v závěru roku 1741, na počátku válek o dědictví rakouské, kdy do Čech vtrhli Bavoři společně s Francouzi. Tutéž událost připomínají tři shodné kapličky na okrajích Cerhonic.

Torzo trojičního sloupu (tedy sloupu s plastikou Nejsvětější Trojice) pochází dle těžko čitelné datace asi z 18. století. Stojí na travnatém prostranství v severovýchodním konci náměstí. Sloup není památkově chráněn, uveden je ale v Památkovém katalogu.

Na nároží dnešních ulic Kosořické a Tyršovy, u někdejšího jižního okraje městečka, byl roku 1694 postaven trojiční sloup, opravený 1726. Jednoduchý válcový sloup na čtvercovém podstavci nese sousoší zjevně lidové provenience.

Sloup ukrytý v houští tisů jižně od kostela sv. Filipa a Jakuba na Staroměstském nám. v Litovli. Zřízen poč. 18. stol., kromě titulní plastiky na vrcholu je zdoben reliéfy Archanděla Michaela na dříku sloupu a Bolesté Panny Marie na jeho podstavci.

Velký trojiční sloup v jižní části tepelského náměstí z roku 1721. Architektonický návrh W. Braunbock, sochy O. J. Wenda. Rekonstrukce v 90. letech 20. století.

Bohatě zdobený sloup postavili v tehdejším Šumburku roku 1772 pražský sochař Josef Leder a kameník Godefrid Lawacz (Hlaváč) nákladem zdejšího "zázračného doktora" Johanna Kittela. Dnes je nejzachovalejším objektem Kittelovska.

Trojiční sloup uprostřed loketského náměstí byl postaven roku 1719 snad podle návrhu žlutického O. J. Wendy. Sochařské práce provedli J. K. Stilp a J. J. Grobisch, kamenické otec a syn Lambachovi.

Klasicistní obdélná kaple z druhé pol. 18. století. Před r. 1945 patřila k usedlosti č. p. 5 Antona Kliebera, zvaného Tuchta. Po válce chátrala a zařízení bylo rozkradeno. V r. 1991 začala její oprava, kterou realizovali němečtí rodáci z Verušic ve spolupráci s obyvateli a vedením města Žlutic.

Zaniklá obdélná barokní kaple s rovným závěrem a šindelovou střechou ze 17. století, zachycená na mapě 1. vojenského mapování. Název dostala podle Aloise Ulberta, jehož rodina se až do roku 1945 o kapli starala. V 50. letech ztratila střechu, dnes jen zarostlá hromada rozvaleného obvodového zdiva.

Kamenná umělá jeskyně z let 1711-1712 ukrývala původně sochu umírajícího sv. Františka Xaverského, ta se však bohužel nedochovala. Nachází se západně při bývalé poutní cestě, přístup k ní však není označen. Tvoří významnou součást souboru drobných památek, chráněných od r. 1958.

Renesanční zvonice byla postavena Martinem Lindtnerem (před 1628) pro osazení 7 tun těžkého těžký zvonu Urban. Přízemní arkády z roku 1912 nahradily původní chlebové krámce. Při požáru 1966 zničeny zvony, krov a střecha. Rekonstrukce 1967–71.

Poutní cesta z Českého Krumlova do Kájova je cenným dokladem historické barokní komunikace s úzkou vazbou na poutní areál.

Se stavbou léčebny započato v roce 1914. R. 1916 areál ústavu otevřen a sloužil jako vojenská nemocnice pro raněné vojáky. Kaplička postavena při rozšiřování ústavu po r. 1926. Ústavní kostelík postaven zásluhou olomouckého arcibiskupa, kardinála Bauera. Kaplička stojí v krásném prostředí.

Barokní kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu Ecce Homo aneb Pilát představuje Pána Ježíše lidu. Kaple není památkově chráněná.

Smírčí kříž u Václav pochází pravděpodobně z období raného novověku a upomíná na nějakou nešťastnou událost, nejspíše vraždu. Podrobné zprávy o něm nemáme.