Výsledky hledání míst

Radonická tvrz pocházela až z poloviny 16. století, vznikla buď za Hrzánů z Harasova nebo Jana Hada z Proseče, neboť první písemný doklad o ní pochází z r. 1587. Po připojení Radonic k vinořskému panství Czerninů r. 1675 tvrz ztratila svou funkci a beze stopy zanikla.

Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.

Čtvercová tvrz z pískovcových kvádrů postavená v pol. 15. stol. rodem Zedlitzů, v r. 1500 prodaná městu Lwówek Śląski, opuštěna v pol. 18. stol. Zbytky příkopů a obvodových hradeb, na vnitřní omítce dochovaný otisk roubené komory.

Zdejší tvrz je písemně připomínána při prodejích, prvně v r. 1368 za Těšolda z Rakodav. V r. 1371 byla prodána do tovačovského panství a časem zaniká.

Zdejší tvrz asi postavil někdo z rodu Švábenických po r. 1479. Předchozí vlastník vesnice, vladycký rod Kolesů z Rakové, zřejmě vlastnil pouhý dvorec. První písemná zmínka o tvrzi je až z r. 1540. Počátkem 17.století vesnice s tvrzí velmi prosperuje. Zaniká r. 1642, kdy byla vypálena Švédy.

Kamenná třípodlažní věž postavená na přelomu 15. a 16. století zřejmě pro Georga von Zedlitz. Zachovala se v celé své výšce, dnes s mansardovou střechou.

Nejpravděpodobněji lze pozůstatky tvrze ztotožnit se stavbou z druhé čtvrtiny 16. století, kterou si postavil nižní šlechtic Hans Reusnerr. Poničena byla až po roce 1945, zachovány jsou zdi přízemí, opevnění i hospodářské zázemí zaniklo.

Dobře patrné tvrziště 500 m od vsi. Ves založena pravděpodobně během 12. stol., avšak první zpráva o ní je z r. 1273, kdy byla v držení tepelského kláštera, a to až do 15. století. Tvrz založil pravděpodobně klášterní man. Dodnes se dochovala plošina tvrze beze stop staveb a val s příkopem.

Velké poškozené tvrziště s jádrem v zahradách č. p. 129 a 136. Mezi lety 1353–1368 ves získává Pavel ze Sovince, jenž se píše z Rašovic. Po něm r. 1379 dědí tvrz Pavlík ze Sovince, r. 1447 uváděna jako pustá, další majitel Franěk z Okarce ji obnovuje. Od r. 1597 je definitivně uváděna jako pustá.

Patrné tvrziště po tvrzi z 15. století na zahradě za číslem popisným 25, na výrazném terénním výběžku v severovýchodní části obce. Tvrz postavili Petr Stolice z Rataj či jeho syn Jan. Nejpozději zanikla po roce 1415, kdy byla druhá část vsi připojena k panství Dobronice.

Tvrz ze 13. stol. patřila cisterciáckému klášteru Tintern Minor. Původně kolej laiků pracujících na klášterním statku. Později v pronájmu rodu Barry. V pol. 17. stol. zpustla. Poté součást farmy. V 2. pol. 20. stol. odkoupena státem a zakonzervována.

Chátrající tvrz připomínána r. 1520. Za Kryštofa Loubského po r. 1571 přestavěna v renesančním slohu. 1662 daroval císař Leopold I. Řenče Františkovi Albrechtovi z Harrachu, ten je připojil k Dolní Lukavicí, tvrz byla opuštěna a přeměněna v sýpku.

Zbytky tvrze pohlcené zástavbou a její dochované hospodářské zázemí (zahrada, bašty, got. špýchar, dvůr čp.1). Vznikla asi ve 14. st., poté rozšířena pány z Machovic a v 16. st. Dívčickými ze Sudoměře a Janem Hodějovským. Po r. 1620 postupně zpustla.

Tvrz, postavená v 15. stol., kdy nahradila starší tvrz ze 13. stol. Od 1. pol. 14. stol. se odtud píše rod z Řesanic (Žasanic), od r. 1400 Řesanští z Kadova, od r. 1534 Jan ze Strojetic. V držení jeho rodu do 17. stol., poté časté střídání majitelů. Kolem r. 1800 upravena na hospodářský objekt.

O založení dvora s tvrzí se po polovině 12. století patrně zasloužil pozdější český kníže Konrád Ota. Ale poprvé se tvrz připomíná až v roce 1373, kdy byl dvorec s tvrzí v držení Drslava ze Šelmberka. Od roku 1538 se již nepřipomíná. Dnes stojí na jejím místě farní dvůr.