Výsledky hledání míst

Klasicistní stavba z r. 1806 byla postavena na místě staršího barokního kostela z let 1733-1736. POrtál kostela ozdoben aliančními znaky Coelestů a Skrbenských. Kolem kostela volně přístupný hřbitov.

Původní kostel vystavěn okolo roku 1300. Současná podoba kostela byla vytvořena v letech 1723-až 1725.V roce 1761 byla přistavěna kostelní věž. Interiér kostela je z roku 1871 a je v pseudoslohovém stylu.

Jednolodní barokní kostel s obdélným pravoúhlým presbytářem a věží z roku 1742.

Kostel z poloviny 13. století, přestavěn Bartolomějem z Valdštejna na počátku 17. století. Roku 1899 opraven po požáru A. Cechnerem do dnešní podoby.

Gotický hřbitovní kostel pocházející z první poloviny 14. stol. Po úderu bleskem v r. 1648 vyhořel a kromě jiných škod přišel o původní gotickou klenbu. Jeho kompletní opravy byly dokončeny až v r. 1920. V lodi kostela se nachází 15 renesančních náhrobků významných osobností města.

Zřícenina věže je posledním zbytkem kostela, připomínaného poprvé 1374 a zbořeného v polovině 18. stol. Větší část věže se zřítila 1. 12. 2002.

Drobná barokní stavba z roku 1702. Původně součást ohradní zdi hřbitova, který zanikl za Josefa II. Po roce 1945 zchátrala, v posledních letech ji do majetku získala obec Jestřebí a zajistila její opravu. Slouží jako náhrada sousedního zpustlého kostela.

Kostnice postavená na místě starší márnice v letech 1810–1812. Ostatky patří zejména obětem morové epidemie z roku 1772.

Barokní hranolová kostnice s mansardovou střechou z l. 1765–66. Autorem je František Kermer. Obnovena v roce 1896. Uvnitř umístěny kosti ze zrušených hrobů a starší kostnice.

Kostnice (kaple) je vestavěna do ohradní zdi u kostela sv. Linharta, u jeho presbytáře. Původně gotická stavba ze 14. století vystavěná z kamene, na obdélném půdoryse, v průčelí je otevřena hrotitým oknem, uzavřeným železnou mříží. Byly v ní ukládány ostatky ze zrušených hrobů.

Kostnice u kostela sv. Mikuláše byla postavena v l. 1708–09 na popud děkana Pavla A. Haberlandta. V l. 1740–42 byl u obce zřízen za válek o habsburské dědictví největší císařský polní lazaret, po vypuknutí cholery a tyfu většina zraněných zemřela. V kostnici jsou pozůstatky zrhuba 8 tisíc osob.

Barokní kostnice byla postavena v 70. l. 18. stol. knížetem Karlem Maxmiliánem z Dietrichsteina. Jsou zde vyrovnány kosti vojáků, zraněných r. 1746 v bitvě u Střegova, kteří sem byli převezeni (většina zemřela), také kosti místních obyvatel. Dále krucifix z 18. stol. a obrazy (patrně od L. Kasala).

Barokní kostnice hřbitova u sv. Haštala z roku 1660. Přestavěná 1712 na hřbitovní kapli. Na obytnou budovu změněna po zrušení hřbitova v r. 1832. Malba na zdi z r. 1717.

Barokní centrální stavba na čtvercovém půdorysu se čtyřmi půlkruhovými apsidami jihozápadně od presbytáře kostela sv. Bartoloměje. Postavena 1733, v posledních letech opravena. Uvnitř pylony z kosterních pozůstatků, barokní hlavní oltář.

Kostnice byla objevena v r. 2001, je asi 2m pod vozovkou Jakubského náměstí. Pohřební komplex s ostatky více než 50 tisíc lidí ji řadí mezi jednu z největších v Evropě. Jsou zde oběti středověkých morových a cholerových ran, válečných událostí z doby třicetileté války. Zpřístupněna 22.6.2012.