Výsledky hledání míst

Kostel v bývalé vsi Újezdě jižně od centra Bíliny založen 1420, dnešní stavba z konce 16. století. Jednolodní renesanční kostel, v současné době bez využití.

Původní farní kostel poddanského městečka, založen před rokem 1359 Arnoštem z Pardubic. Vyhořel r. 1507, obnoven do r. 1515. V letech 1532–1786 minoritský, barokně upraven po požáru r. 1645. Opravy v letech 1887–1890 a 1905–1906 (regotizace, B. Dvořák).

Gotický dřevěný kostel nahradil r. 1719 barokní přibližně orientovaný kostel o půdorysu eliptické rotundy s hranolovou věží na západě post. Janem Adamem Zárubou z Hustířan. Na konci 18. stol. upravován klasicistně, propojen chodbou se zámkem. V pol. 19. st. opravován (klenba, střecha věže).

Kostel založen v 1. pol. 14. stol. Jednolodní kostel s hranolovou věží v průčelí a podélnými oratořemi po stranách. Obraz tzv. Panny Marie Knířovské ze 17. stol. Ohradní zeď s bránou z 1. pol. 18. stol. na ní rokoková socha Panny Marie Knířovské. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Románsko-gotický kostel založený ve 2. čtvrtině 13. stol. Úpravy kolem pol. 14. stol. a pozdně goticky v 1. pol. 15. stol. Upraven barokně ve 2. pol. 18. stol. Jednolodní kostel s presbytářem, hranolovou věží a sakristií. Ohradní zeď kolem kostela a bývalého hřbitova se vstupní branou s křížem.

Pozdně gotický kostel postavený zřejmě v druhé polovině 15. století byl kolem r. 1648 barokně rozšířen a v 18. století doplněn o věž. Dne 26. září 2009 biskup DI Mag. Stephan Turnovszky posvětil nové zvony, sv. František z Assisi a Zvěstování Panny Marie, které nahradily starší zvony z r. 1918.

Původně dva sousední kostely: tzv. Mydlovarský ze 13. stol. (obsahující hlavní loď a presbytář) a Zahájský z 15. stol. (obsahující loď a sakristii). V bitvě u Zahájí r. 1742 oba kostely vyhořely a byly v polovině 18. stol. při barokní přestavbě spojeny v dvoulodní. Přístupný při bohoslužbách.

Na místě staršího kostela byl roku 1716 postaven nový barokní kostel. Roku 1821 byla v západním průčelí přistavěna věž. Kostel je značně zchátralý, i když počátkem 21. století dostal alespoň novou střechu.

Pozdně barokní římskokatolický kostel byl postaven v roce 1781. Roku 1786 byla zřízena lokálie a v roce 1854 došlo k obnovení farnosti. Stavba je kulturní památkou ČR.

Gotický kostel z 1. pol. 14. stol., který se uvádí v roce 1350 jako kostel farní. Fara, patřící ke kostelu, byla v husitských válkách zbavena duchovního správce a v r. 1567 zanikla. V 18. stol. byl kostel stavebně upravován. Regotizován v r. 1866.

Farní novorománský kostel Zvěstování Panny Marie vybudován v letech 1896-1898 podle plánů Eduarda Sochora náhradou za starý kostel gotický. Jednolodní stavba s užším kněžištěm a apsidou, vedle lodi štíhlá hranolová věž a obdélná sakristie. Zařízení kostela novodobé z doby výstavby.

Původně gotický kostel, r. 1384 uváděn jako farní. Koncem 15. stol. byl obnoven, v letech 1547–1562 byl rozšířen v trojlodní, barokně přestavěn r.1631 a 1763.

Barokní kostel dokončený v roce 1722 je začleněn do areálu duchovského zámku. Stojí na místě svých starších předchůdců, jejichž zdivo se ve hmotě kostela částečně dochovalo. V květnu 1945 shořelo cenné vnitřní vybavení.

Poutní místo spojené s nalezením sošky sedící Panny Marie s Ježíškem v keři z trní. Na místě nálezu stojí kaple Zjevení Panny Marie z 19. stol. Současný barokní areál pochází z pol. 17. stol. Koncem 19. stol. přibyly ke kostelu jeho dvě vysoké věže.

Gotický kostel Zvěstování Panny Marie, jehož kořeny vzniku lze datovat snad až do druhé poloviny 13. století. Kostel je jednolodní, na východě pětiboce uzavřený presbytář, při západním průčelí hranolová věž krytá bání.