Výsledky hledání míst

Barokní sousoší z r. 1725, centrální socha Panny Marie s Ježíškem je připisována dílně Ferdinanda Brokoffa. Kromě mariánské sochy tvoří sousoší plastiky sv. Václava, sv. Zikmunda, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha z červeného pískovce.

Kladenské Mariánské sousoší postaveno v l. 1739–41. Podle návrhu K . I. Dientzenhofera. Na sousoší reliéfy sv. Jana Křtitele, Josefa, Anny a Jáchyma. Pak sochy sv. Benedikta, Benona, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. Na vrcholu Panna Marie s Ježíškem v náručí stojí na zeměkouli.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1965.

První novodobý katolický kostel byl postaven mezi nádražím a historickým centrem Žitavy v letech 1883–90. Novogotické dílo architekta Knothe-Seeka se v obraze města uplatňuje zejména zdejší nejvyšší věží (72 m), interiér je vybaven stylově jednotným soudobým zařízením.

Původně barokní sloup s mariánskou sochou z let 1722–23 doplněný balustrádou se sochami andělů a svatých. Po opravách v letech 1856, 1908, 1949–51 a 1971–72 byla většina díla nahrazena v letech 1996–98 kopiemi z odlévaného kamene.

Barokní morový sloup postavil v. l. 1718-21 mistr Appeler z Litomyšle, vysvěcen r. 1726. Na 15 m sloupu socha P. Marie, na podstavci reliéfy ze života P. Marie, na rozích sochy sv. Floriána, Karla Boromejského, Rocha a Šebestiána a andělíčků.

Sousoší Immaculaty s postavami sv. Floriána (nezvykle je levák, hasí levou rukou), Václava, Jana Nepomuckého, Vavřince, Anny, Antonína Paduánského, Felixe a Rocha postavil před r. 1712 snad J. V. Haysler, zadavatelem byla rodina Melnických.

Barokní, 22 metrů vysoký morový sloup z let 1727–31 je považován za vrcholné dílo tohoto druhu v Čechách. Jeho autorem je J. F. Pacák z Litomyšle. Ústřední socha P. Marie je ve výklencích, na římse a balustrádě doplněna reliéfy a plastikami 9 světců.

Barokní mariánský sloup postavený na Velkém náměstí na paměť moru, který v Kroměříži řádil v roce 1680. Na podstavci sloupu čtyři sochy světců a erb biskupa Karla II. z Liechtenštejna.

Votivní sloup z let 1724 – 1736, postaven obcí Hradčany jako poděkování za ukončení moru v l. 1713 – 1714. Autor projektu je neznámý, na sochařské výzdobě se podíleli F. M. Brokoff a F. I. Weiss.

Mariánské morové sousoší z let 1713-14, dílo plzeňského sochaře Christiana Widemanna a horažďovického kameníka Františka Zebera.

Morový sloup, završený sousoším Madony s dítětem a doplněný obvyklou galerií ochranných světců, ozdobil mohelnické náměstí roku 1717. V roce 2014 místo upraveno a sloup zrekonstruován.

Před kostelem stojí raně barokní sousoší. Sloup vztyčen roku 1697. Na trojhranném podstavci na hlavici sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie. Dozdoben korintskou hlavicí a soškami sv. Václava, Barbory a Šebestiána, vlevo archanděla Gabriela u P. Marie. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

V r. 1891 byl ustaven Spolek pro zvelebení poutního místa v Malých Svatoňovicích, který inicioval zřízení Mariánského sadu se souborem 7 zděných kapliček symbolizujících Sedm radostí Panny Marie. Výklenkové kaple byly postaveny v průběhu r. 1892.

Barokní mariánský sloup na Tyršově náměstí v Hostomicích pochází z r. 1714, obnoven byl r. 1924. Socha Panny Marie je nahrazena kopií.