Výsledky hledání míst

Kostel, původně zasvěcený Matce Boží, vystavěn asi na přelomu 13.a 14.st., r.1311 byl vysvěcen. Původně gotická stavba barokně upravena. I přes tyto úpravy si však kostel zachoval základní gotickou podobu.

Na místě původního kostela ze 14.st. vystavěn v novogotickém stylu kostel nový . Děkanský chrám sv. Vavřince dostavěn r.1889. Z původního kostela bylo převzato 5 zvonů, které byly postupně zrekvírovány. V roce 2002 pořízeny tři nové kostelní zvony.

Probošt augustiniánské kanonie ve Šternberku Jan Josef Glätzl nechal v letech 1747-1748 na základech staršího kostela vystavět podle projektu Matyáše Wagnera farní kostel. U kostela stojí fara, vystavěná r.1746.

Gotický kostel s věží, později zbarokizován. Presbytář a sakristie mají gotickou klenbu, na severní stěně presbytáře se dochovaly nástěnné malby z konce 14. století.

Gotický farní kostel založila česká královna Eliška Rejčka r. 1324 jako orientovanou jednolodní stavbu. Věž z počátku 16. stol. Zděná osmiboká jehlanová střecha věže z let 1883-1884. Kostel rozšířen v letech 1912-1913 o nové trojlodí a presbytář. Z původního kostela ponechán presbytář a věž.

Kostel sv. Vavřince v Mrákově byl na návsi vybudován v letech 1811–1813 na místě starší, patrně gotické stavby kostela či kaple. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Kostel ve středu návsi na mírně vyvýšeném terénu, jeden z nejstarších na Příbramsku. Jednolodní, obdélného půdorysu s hranolovou věží, zakončený pětibokým presbytářem s opěráky a k němu přilehlou sakristií. Jádro kolem pol. 13. století, presbytář z 2. pol. 14. století. Památkově chráněný.

Novorománský kostel sv. Vavřince v Květné vznikl r. 1902 přestavbou středověkého dřevěného kostela, doloženého již r. 1350. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Polička bez pravidelných bohoslužeb. Není památkově chráněn.

Kostel sv. Vavřince v Červené Lhotě je v jádru pozdně románská stavba z 13. stol. s barokní věží, která byla r. 1899 rozšířena o příčnou loď a půlkruhovou apsidu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Vavřince v Čenkovicích je raně klasicistní stavba z let 1780-1782, která zásluhou hraběte Liechtensteina nahradila barokní dřevěný kostelík, doložený r. 1667. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Vavřince v polském městě Głuchołazy (Hlucholazy) je barokní stavba z let 1729-1733, která navázala na původní kostel z pol. 13. stol. Zničen např. v r. 1428 husity či za třicetileté války.

Kostel na vyvýšeném místě uprostřed bývalého hřbitova s ohradní zdí jižně od centra vsi. Skládá se z obdélné lodě s pravoúhlým presbytářem a hranolové věže se sakristií. Původně raně gotický z konce 13. století, poprvé připomínán roku 1334, od roku 1352 jako farní. Později přestavován a upravován.

Farní kostel doložen Léta Páně 1283. Později byl kostel rozšířen a byla přistavěna věž. Na přelomu 16.-17. století vzniklo severovýchodně od fary letní sídlo opata jindřichovského kláštera. Ve hřbitovní zdi jsou zazděny čtyři smírčí kříže.

Kostel sv. Vavřince pochází z let 1782–1783. Je to zděná bezvěžová orientovaná jednolodní stavba. Na jihu k lodi přiléhá drobná předsíň. Kostel má sedlovou střechu. Presbytář osvětlují okna z boku a jedno oválné v závěru. Kostel není kulturní památkou. Na hřbitově hranolovitá dřevěná zvonice.

Kostel sv. Vavřince je pozdně románského původu z 2. poloviny 13. století, barokně upravován v závěru 18. století. Dochovány renesanční zvony. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.