Výsledky hledání míst

K původně románské lodi z poloviny 13. století byly přistavěny severní kaple (na počátku 14. století), presbytář (kolem 1375) a sakristie (před koncem 14. století). Věž na místě původní je z roku 1837. Kostel restauroval J. Mocker v letech 1880–81.

Kostel vznikal postupně mezi lety 1477 a 1606. Představuje přechod od pozdní gotiky ke goticko-renesančnímu stylu sakrálních památek v českém, zejména protestantském prostředí. Interiér je zaplněn plastikami ve stylu saské renesance.

Kostel v Ratenicích byl postaven roku 1811 v opožděném a zjednodušeném barokním stylu. Provedení západní věže s rohovými opěráky nevylučuje využití starší konstrukce. Naopak lomená okna schodišťové vížky jsou zřejmě projevem raného historismu.

Raně barokní (podle některých pramenů starší) kostel v Letařovicích je jednolodní stavba s půlkruhovým závěrem, hranolovou věží v průčelí a čtvercovou sakristií. Pozoruhodný je kazetový strop s 60 výjevy ze života patrona. U hřbitova památné lípy.

Barokní kostel postavený ke konci 17. století stojí na mírném návrší v západní části obce, zřejmě na místě svého staršího předchůdce. Zařízení z doby výstavby kostela. Ve stěnách kostela druhotně osazeny renesanční náhrobníky.

Barokní kostel, postavený v letech 1747–52 stavitelem Antonínem Jermářem na místě starší svatyně, doložené poprvé roku 1352. Secesní vnitřní výmalba pořízena při opravě roku 1902. Kolem kostela hřbitov s mariánskou kaplí, márnicí a klasicistní hrobkou.

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v románském stylu kolem r. 1260, později byl upraven goticky a barokně. Byl vybudován ve dvou etapách, nejprve byla postavena loď a potom kněžiště a sakristie. Interiér je vyzdoben freskami ze 14. stol., vzácná je gotizující kazatelna a křtitelnice ze 13. stol.

V jádru románský jednolodní farní kostel, snad z přelomu 12. a 13. stol. s pozdně gotickým polygonálním kněžištěm a renesanční hranolovou věží. Barokně upraven r. 1723, další úpravy v 19. a počátku 20. stol. Vnitřní vybavení pochází z 19. století. Kolem kostela je starý hřbitov s cennými náhrobky.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

V jádru raně gotický orientovaný jednolodní kostel s trojbokým presbytářem z konce 13. nebo z počátku 14. století, poprvé uváděný roku 1348 jako farní, náležející k Řečickému děkanátu. Přestavěn byl ve druhé polovině 16. století, a později ještě v 19. století. Památkově chráněný je od roku 1958.

Kostel zřejmě z počátku 12. stol. byl v letech 1771-1773 přestavěn v pozdně barokním slohu. Fresky a oltářní obrazy zhotovil Franz Zoller. V 18. stol. byla postavena také mohutná pozdně barokní fara. Kostel s farou a hospodářskou přístavbou patří mezi kulturní památky ČR.

Kostel sv. Jakuba Většího v Pomezí nad Ohří románského původu přestavěn do barokní podoby koncem 18. století. Po 2. světové válce zchátral, opraven po r. 2000. Nyní filiální ve farnosti Cheb bez pravidelných bohoslužeb.

Raně barokní jednolodní farní kostel ze 17. stol. s raně gotickým jádrem ze 13. stol. Poprvé uváděn r. 1253. V r. 1531 katolický, před r. 1575 přešel do rukou protestantů. Po bitvě na Bílé hoře se farnost vrátila katolíkům. Věž z r. 1839, Boží hrob z r. 1882.

Gotický kostel sv. Jakuba Většího byl postaven někdy na přelomu 13. a 14. stol. Později několikrát upraven, naposledy v roce 1857, kdy byla ke kostelu přistavěna věž, která nahradila dřevěnou zvonici. V kostele jsou tři zvony z počátku 16. stol.

Kostel má románskou loď z poč. 13. stol., presbytář je gotický z konce 13. stol., kaple sv. M. Magdaleny před r. 1497. V 18. stol. barokně upraven. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. od r. 1958 chráněnou kulturní památkou společně se zvonicí, ohradní zdí a barokní bránou.