Výsledky hledání míst

Gotický kostel z poč. 14. stol. Jednolodní stavba s polygonálním závěrem, hranolovou věží v čele a kaplí Matky Boží od severu, obklopen hradbou s bránou ve zvonici. Přestavěn renesančně a barokně, výzdoba interiéru barokní a rokoková.

Původně gotický kostel uváděn v r. 1353 jako farní. Barokně přestavěn byl v 18. století a upraven na počátku 20. století.

Barokní jednolodní hřbitovní kostelík na strmém svahu nad údolím Besénku. Teorie o navázání na kapli nedalekého hradu nepotvrzeny. Současný objekt zřejmě z 18. století, hřbitov slouží pro Osiky, Brumov, Synalov a Struhaře.

Jemnický farní kostel vznikl až koncem 14. století, tedy několik desetiletí po vzniku hrazeného města uprostřed jeho náměstí. Velká přestavba v 80. letech 16. století, později jen drobné doplňky a korekce vzhledu.

Barokní kostel sv. Stanislava vznikl r. 1687 přestavbou starší gotické stavby, v 18. stol. přistavěny dvě boční kaple a oratoř. Bohatá sochařská výzdoba významně doplněna ve 20. stol., zejména o sochu patrona kostela a oltářní fresku. Při opravě r. 2001 postavena nová kruchta a vyměněny varhany.

Kostel svatého Stanislava v Hynčině je barokní jednolodní plochostropá stavba bez architektonického detailu z roku 1722.

Renesanční kostel byl postaven na novém mohelnickém hřbitově za hradbami roku 1584. Na původní účel upomíná vstupní brána i náhrobky, vetknuté zejména do severní zdi svatyně.

Kostel je prvně zmiňován r. 1356. R. 1420 byl pobořen Orebity a r. 1424 opraven hradeckými husity. Původně gotický kostel byl barokně upraven poč. 18. stol. Kostel je památkově chráněn. R. 1996 prošel vnější i vnitřní rekonstrukcí. V interiéru kostela je zajímavostí cínová křtitelnice z r. 1693.

Kostel neznámého zasvěcení ve Smidarech doložen od 14. stol., po třicetileté válce zasvěcen sv. Stanislavovi. Starý dřevěný kostel vyhořel r. 1749 a byl nahrazen barokní novostavbou s věží. Poměrně velký kostel byl budován ve dvou etapách, neboť r. 1752 znovu vyhořel. Dokončen r. 1769.

Farní kostel sv. Stanislava v Bošovicích je renesančního původu s gotickými prvky starší stavby, později doplněn barokně a v 19. století v historizujícím slohu. Konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Původně dřevěný kostel z 12. nebo 13. stol. Kamenný gotický kostel z 15. stol. Přestavby postupně ve všech slozích. Od r. 1777 kostel klasicistní. Kryté vstupní sloupořadí postaveno v dórském stylu. V r. 1949 katedrála uzavřena, interiér zlikvidován. R. 1998 chrám navrácen římskokatolické církvi.

Z původního měrunického kostela, postaveného kolem roku 1350, se zachoval presbytář s gotickou klenbou a okny. Poč. 19. stol. byl prodloužen k západu v empirových formách, včetně nové věže. Spolu s několika plastikami opraven poč. 21. stol.

Ves Úvaly, původně Garschönthal, byla připojena k Československu až r. 1920. Kostel sv. Stanislava Kostky byl vystavěn v klasicistním slohu r. 1883, kdy nahradil starší kapli z r. 1842. Nyní kostel filiální ve farnosti Valtice s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Štěpána v Malešovicích je gotického původu z 13. stol., v 16. stol. renesančně přestavěn a rozšířen v 19. stol. Rekonstruován r. 2012. Filiální kostel s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 kulturní památka.

Pozdně barokní stavba kostela sv. Štěpána z let 1757-1758 na návrší ve městě je významnou historickou stavbou, jehož součástí je hrobka rodu Althanů. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.