Výsledky hledání míst

Původně románský kostel z 13. století byl kolem r. 1400 rozšířen o gotické kněžiště a věž. Zvony pocházejí z 1. poloviny 16. století. V 18. století bohatě vybaven interiér. V kostele jsou vzácné barokní varhany z r. 1826 od Ignáce Reinolda, žáka Josefa Silberbauera ze Znojma.

Původně hřbitovní manýristický kostelík z r. 1572, zničen za švédské okupace v roce 1645. Znovu vybudován strahovskými premonstráty v r. 1661 v barokním slohu. V r. 1892 novobarokně upraven podle projektu architekta R. Völkla.

Kaple vystavěná Hyacintem, hrabětem de Villani, rokonstruována hrabětem Pachtou roku 1730. V roce 1823 nechal Jakub Veith vybudovat rodinnou hrobku a přistavět věž.

Současný pozdně barokní římskokatolický farní kostel sv. Emericha byl postaven r. 1764, pravděpodobně na místě staršího chrámu. Pod kostelem se nachází památná fara, v níž po studiích působil Andrej Kmeť.

Původně jednolodní gotický kostel z pol. 14. stol. byl v 15. stol. pozdně goticky přestavěn a v l. 1774-1775 barokně upraven. V l. 1936-1937 výrazně rozšířen o dvě boční lodě. Hlavní oltář z r. 1637 od Tomáše Pändla. Částečně dochovány gotické fresky z 2. pol. 15. stol.

Gotický kostel byl postaven na poč. 14. stol., zmiň. až r. 1349. R. 1835 opraven, r. 1888 pseudogot. přestavbou rozšířen (prodloužena loď, přistavěna věž). Pův. got. presbytář s pozůstatky fresek (14. stol.), gotická křtitelnice, zvony z konce 14. a 15. stol. Zařízení kostela převážně pseudogotické.

Římskokatolický kostel sv. Erharda či Erharta v Tatrovicích (Dotterwies) je gotického původu, dnešní podoba pochází z r. 1555. Byl barokizován v 18. stol. a opravován v 19., 20. i 21. stol. Nyní filiální ve farnosti Chodov bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel sv. Fabiána a Šebestiána dle pověsti založen r. 992, archeologicky doložen ve 13. stol., písemně doložen ve 14. stol. V 19. stol. starý kostel zbořen a v letech 1842–44 nahrazen klasicistní novostavbou. V interiéru je obraz od J. Hellicha.

Hřbitovní kostel sv. Fabiána a Šebestiána v Zákupech je z let 1550–1562.

První písemná zmínka o vsi pochází z r. 1355. Kostel byl postaven v letech 1848-1849 arcivévodou Ferdinandem z Este na starším základu. V r. 1864 byla zřízena fara. Prvním chvalkovickým farářem se stal ivanovický kaplan P. Michal Okáč. Před kostelem stojí empírový kříž z r. 1856.

Římskokatolický farní kostel svatého Filipa ve Vápenné je klasicistní stavba z let 1780-1781 s barokním mobiliářem a se starým hřbitovem obehnaným kamennou zdí.

Barokní jednolodní kostel s půlkruhovým závěrem a hranolovou věží v průčelí postaven r. 1642, několikrát přestavován. Značně poškozen požárem r. 1957. Oprava trvala až do 70. let 20. století. Při ní změnila vzhled kostelní věž, která měla původně cibulovou báň. Nad hlavním portálem erby stavebníků.

Původně raně gotický kostel ze druhé pol. 13. století, přestaven ve 14. stol. (portál v jižní zdi). Zásadně přestavěn Thomassiem Rossi v renesanci, za Petra Boubínského, pána na Střele kolem roku 1580. Barokně upraven v roce 1761. V roce 1847 byla zvýšena věž, fasáda byla upravena pseudorománsky.

Kostel sv. Filipa a Jakuba gotického původu doložen r. 1352, vypálen se vsí během třicetileté války. Obnoven pozdně barokně až kolem r. 1800 s využitím staršího gotického zdiva a věže ze 16. století. Vnitřní zařízení převážně historizující z poloviny 19. století. Filiální kostel farnosti Zbiroh.

Pozdně barokní kostel sv. Filipa a Jakuba byl vystavěn v letech 1773–1775. Obklopen hřbitovem. V r. 1860 povýšen na farní. Ve věži roku 1785 zavěšen zvon pocházející ze zaniklého olomouckého kostela sv. Blažeje, byl ulit roku 1547.