Výsledky hledání míst

Nejvýznamnější stavba Kutné Hory vznikala jako uspokojení representačních potřeb města od konce 14. do poloviny 16. století. Od 17. století do 1773 kostel jesuitské koleje. Na přelomu 19. a 20. století uzavřen novým západním průčelím a regotisován.

Novogotický kostel byl postaven v l. 1880-1886 (arch. August Kirstein). Samostatně stojící zvonice byla navržena současně jako vodárenská věž. Stavbu zadaly a financovaly Vítkovické železárny. Statiku kostela narušoval tramvajový provoz; r. 1996 byla tram. trať zrušena a kostel byl zrekonstruován.

Rotunda kruhového půdorysu s apsidou postavena asi v 10. století a mnohokráte přestavována. Z původního raně románského zdiva dochována jen malá část. První písemná zmínka z roku 1266. Rotunda je pravděpodobně nejstarší stavbou v západních Čechách.

Románský kostel sv. Petra a Pavla je z přelomu 11. a 12. století. Obnoven byl v roce 1677. Zajímavostí je hranatá věž se zdvojenými románskými okénky. Hřbitov u kostela je zarostlý a neudržovaný. Kostel je přístupný v době bohoslužby.

Původní gotický kostel pocházející z pol. 14. st. přestavěn v letech 1867–68 pseudogoticky a přistavěna věž. Vzácný obraz z konce 14. st. nyní umístěný v Národní galerii a v kostele zavěšena jeho kopie.

Kolem roku 1000 byl na místě dómu postaven nejstarší farní kostel pozdějšího města. Na počátku 13. století raně gotická stavba. V letech 1430–90 pozdně gotická přestavba, po požáru 1634 barokní úpravy. Od roku 1524 společný katolicko-luterský kostel.

Původní kostel podhradního městečka se poprvé připomíná roku 1444. Shořel 6. 11. 1831, nahradila ho klasicistní stavba, vysvěcená 3. 8. 1845. Po dalším požáru 16. 4. 1893 obnovena v kombinaci klasicismu, novobaroka a secese, svěcení 27. 9. 1896.

Kostelík sv. Petra byl farním kostelem předlokační osady Vyšší Hrádek. Je považován za nejstarší sakrální stavbu na území Brandýsa. Utrpěl za husitských válek i za třicetileté války, zrušen za Josefa II. Dnes slouží Českobratrské církvi evangelické

Původně románský kostel na někdejším Velkém předměstí (též zvaném Lázně), přestavěn a rozšířen ve druhé polovině 14. století. Za Josefa II. zrušen, v 70. letech 19. století puristicky upraven. Poslední velká oprava ve 30. letech 20. století.

Pozdně gotický přibližně orientovaný kostel z r. 1522, rozšířen barokně (1728) a novogoticky (1885) s podporou knížecí rodiny Fürstenbergů podle plánů J. Mockera. Obnoven po roce 1989. Jednolodní stavba s hranolovou věží v čele má odsazený polygonální závěr se sakristií a kaplí při severním boku.

Novogotický kostel z režných cihel, doplněných bíle natřenými kamenickými články s mohutnou východní věží, dokončený roku 1903, sloužil kazatelské stanici, od r. 1929 farnímu sboru augšpurské německé evangelické církve. Roku 1945 připadl Církvi čs. husitské, která ho po r. 1990 zrestaurovala.

Kostel, r.1329 postoupen Janem Lucemburským křížovníkům s červenou hvězdou (ve správě řádu do dneška). Vypálen za třicetileté války. R. 1656 přistavěna věž (sloužila též jako strážní). V l. 1702–1715 kostel barokně přestavěn (stavitel F. Fortini). V l. 1973–1976 instalováno šest nových zvonů.

Původní středověký kostel sv. Petra a Pavla z 13. století nahrazen r. 1733 barokní novostavbou, věž přestavěna a výrazně zvýšena r. 1899. V současnosti je věž vybavena elektronickou zvonkohrou. Kolem kostela se nachází hřbitov, ohrazený zdí s kamenným portálem se sochou Panny Marie z r. 1733.

Původně románský kostel postavený kolem roku 1240, snad za účasti strakonické huti. Presbytář pochází z 1. poloviny 14. století, loď byla roku 1515 zaklenuta sklípkovou klenbou. Vnitřní zařízení pochází z doby kolem roku 1760. Obklopen funkčním hřbitovem.