
Kostel stojí v severní části městečka, přibližně v polovině cesty od horní stanice lanovky k zámku (viz hesla). Kromě bohoslužeb je celodenně volně přístupný, u vstupu lze získat informační letáček.
Dne 6. 11. 1831 zničil původní objekt úmyslně založený požár. Žhář byl zatčen, usvědčen a jako jeden z posledních v Sasku veřejně oběšen na nedalekém Šibeničním vrchu (Galgenberg). Základní kámen k nové stavbě byl položen 27. 9. 1840, její svěcení proběhlo 3. 8. 1845. Celkové stavební náklady činily 38 651 tolarů, 6 grošů a 8 feniků. Nový kostel, který díky dvěma emporám poskytoval celkem 1138 míst k sezení, sloužil od svého vysvěcení jako hlavní farní. Klasicistní stavbu těžce poškodil další požár, který se rozhořel ráno 16. 4. 1893. Během dvou hodin zůstaly z kostela jen obvodové zdi, podařilo se zachránit i několik kusů zařízení, zejména hlavní oltářní obraz. Projekt obnovy vypracovali drážďanští architekti Schilling a Graebner. Zachovali s minimálními změnami vnější klasicistní vzhled, interiér a helmice věže jsou však provedeny ve stylu novobaroka s prvními názvuky secese (např. lustr v hlavní lodi). Dne 21. 5. 1896 byly vysvěceny nové zvony, 27. 9. téhož roku pak vlastní kostel. Saská luterská konsistoř a ministerstvo vnitra věnovaly bronzové reliéfy s poprsími Martina Luthera a Philippa Melanchtona, umístěné po stranách hlavního oltáře. Velké varhany s 2467 píšťalami postavila drážďanská firma Bratři Jehmlichovi. Obnovený kostel nabízí 819 míst k sezení, celkové stavební náklady činily 234 756 marek a 26 feniků. Interiér kostela prošel důkladnou obnovou roku 1956 (včetně varhan), exteriér v letech 1988–91, další opravy 2004–2008..