Výsledky hledání míst

Kostel sv. Mikuláše je jednolodní barokní stavba z let 1765–1766 stojící na hřbitově za obcí. Jedná se o drobnou stavbu dobré architektonické úrovně. Kostel je jednou z posledních stavebních památek zaniklého města.

Kostel sv. Mikuláše gotického původu ze 14. století přestavěn barokně r. 1731 a upraven r. 1878. Ze starší stavby dochovány tři zvony z konce 15. a 1. poloviny 16. století. Okolní hřbitov zrušen r. 1836. V sousedství pozdně barokní fara z r. 1799 s hospodářskými budovami a zahradou.

První zmínka o kostele sv. Mikuláše pochází ze 14. stol., později byl několikrát upravován. U kostela stojí lípy, pod kterými odpočíval básník Svatopluk Čech, připomíná to pamětní tabulka na jedné z nich.

Farní kostel sv. Mikuláše z r. 1845 nahradil zchátralou a strženou gotickou stavbu, doloženou již r. 1386. Jeho stavbu inicioval majitel panství Leopold ze Šternberka. Z pův. kostela zachováno několik oltářních obrazů a cenný renesanční náhrobek nejvyššího písaře Václava Tetoura z Tetova z r. 1560.

Farní kostel sv. Mikuláše ve Zbirohu je jako gotický doložen již r. 1364. Barokně byl podstatně přestavěn r. 1716 a opravován v letech 1883 a 1921. Stavba má loď na půdorysu kříže, užší obdélný presbytář a hranolovou věž po jeho severní straně. Vnitřní zařízení je převážně novogotické z r. 1883.

Barokní kostel sv. Mikuláše ve Třtici byl postaven ve 2. čtvrtině 18. století podle plánů Fr. I. Prée na místě gotické stavby zničené za husitských válek. Současná podoba pochází z r. 1840. Vnitřní zařízení novogotické z 19. stol., jediný dochovaný zvon z r. 1607. Od r. 1999 kostel nevyužíván.

Kostel a fara byly v Němčicích již před r. 1358. Po r. 1621 fara zanikla. Původně gotický kostel byl r. 1786 přestavěn a v r. 1844 rozšířen. V r. 1994 byl prohlášen kulturní památkou. V kostele jsou zvony z let 1519 a 1551.

Zřejmě na přelomu 13.-14. stol. zde existovala tvrz. Přibližně v této době u ní byl postaven malý raně gotický kostelík. V 16. stol. upraven. V l. 1801-1803 za Marie Antonie, hraběnky z Daunu, kostelík upraven do současné podoby. Počátkem 21. stol. opravena fasáda. U vchodu je kříž z r. 1906.

Farní kostel je prvně doložen r. 1320. V 70.-80. letech 16. stol. byl rozšířen a v letech 1770–1796 barokně přestavěn do současné podoby. Stavební práce prováděl zednický mistr Jan Polák z Letkovic a později se na nich podílel Bartoloměj, Jiří a Jakub Polákovi. V r. 1900 upravena střecha věže.

Pozdně barokní kostel v Telcích byl v letech 1779–86 připojen k románské věži staršího objektu z 13. století, který se v pramenech připomíná poprvé roku 1368. Obklopuje ho funkční hřbitov s kamennou zdí, zřejmě původně obrannou.

Farní kostel někdejšího říšského města postavený jako pozdně románská basilika v prvních desetiletích 13. stol. Po požáru 1270 nový gotický presbytář, 1456–76 přestavba trojlodí na rozlehlou halu. Horní patra věží 1747, úpravy v 19., 20. a 21. stol.

Současný barokní římskokatolický farní kostel vznikl v letech 1690-1694 na místě staršího gotického chrámu. Dne 6.9.1694 vysvěcen vratislavským pomocným biskupem Johannem Brunettim. V r. 1945 byl kostel poškozen.

Původně raně gotický kostel z poslední čtvrti 13. století; loď s presbytářem. Přestavěn barokně v 1. polovině 18. stol.; přistavěna věž a sakristie. Zbytky hodnotných nástěnných maleb v presbytáři. U něj hřbitov, obepnutý ohradní zdí s barokní bránou. U ní kamenný kříž z r. 1902. Památkově chráněný.

Pozdně gotický farní kostel byl postaven někdy v letech 1490-1520. Klenby pocházejí patrně z první poloviny 17. století. Kostel je významným dokladem gotické architektury jihomoravského venkova. Mimořádná hodnota kostela spočívá v řadě původních prvků včetně dochovaného krovu.

Gotický kostel sv. Mikuláše ve Stolanech ze 14. stol. s neobvyklou věží zakončenou kamenným jehlancem a cimbuřím. Nyní filiální kostel ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.