Výsledky hledání míst

Římskokatolický kostel sv. Mikuláše v Nížkově je v gotické podobě z 15. století s pozdějšími úpravami. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou. V sousedství stojí památkově chráněná kostnice (viz samostatné heslo).

Kostel sv. Mikuláše v Lísku je empírová stavba z let 1846-1852. Nyní je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Pozdně barokní kostel v Telcích byl v letech 1779–86 připojen k románské věži staršího objektu z 13. století, který se v pramenech připomíná poprvé roku 1368. Obklopuje ho funkční hřbitov s kamennou zdí, zřejmě původně obrannou.

Farní kostel někdejšího říšského města postavený jako pozdně románská basilika v prvních desetiletích 13. stol. Po požáru 1270 nový gotický presbytář, 1456–76 přestavba trojlodí na rozlehlou halu. Horní patra věží 1747, úpravy v 19., 20. a 21. stol.

Současný barokní římskokatolický farní kostel vznikl v letech 1690-1694 na místě staršího gotického chrámu. Dne 6.9.1694 vysvěcen vratislavským pomocným biskupem Johannem Brunettim. V r. 1945 byl kostel poškozen.

Původně raně gotický kostel z poslední čtvrti 13. století; loď s presbytářem. Přestavěn barokně v 1. polovině 18. stol.; přistavěna věž a sakristie. Zbytky hodnotných nástěnných maleb v presbytáři. U něj hřbitov, obepnutý ohradní zdí s barokní bránou. U ní kamenný kříž z r. 1902. Památkově chráněný.

Pozdně gotický farní kostel byl postaven někdy v letech 1490-1520. Klenby pocházejí patrně z první poloviny 17. století. Kostel je významným dokladem gotické architektury jihomoravského venkova. Mimořádná hodnota kostela spočívá v řadě původních prvků včetně dochovaného krovu.

Gotický kostel sv. Mikuláše ve Stolanech ze 14. stol. s neobvyklou věží zakončenou kamenným jehlancem a cimbuřím. Nyní filiální kostel ve farnosti při děkanství Heřmanův Městec.

Kostel sv. Mikuláše jehož počátky sahají až do 14. století a rodová krypta hrabat Vetterů z Lilie. Při kostelní zdi zachovány cenné náhrobky Vetterů z Lilie.

V 17. stol. postavena kaplička poustevna. V r. 1730 postaven barokní kostel sv. Mikuláše. Při poutní kapli v 17.stol. založeny lázně, rozšířené r.1711, zaniklé v 19. st. Rekonstrukce kostela i budovy lázní v letech 1976 – 1986.

Původně raně gotický kostelík z 1. čtvrtiny 14. stol. byl později několikrát upraven. Ve roce 1627 došlo k vážnému poškození opevněného kostela. V roce 1804 vznikla současná samostatně stojící zvonice, v níž je velký zvon sv. Mikuláš z roku 1512 vážící 5,1 tuny.

Barokní kostel sv. Mikuláše Tolentinského z r. 1733 nahradil zbořenou středověkou stavbu. Po požáru z r. 1835 opraven empírově a pseudobyzantsky v letech 1839-1840. Restaurován r. 1883. Zařízení trojlodní stavby pochází vesměs z 2. poloviny 19. stol. Kostel slouží jako farní.

Barokní kostel postavený r. 1769-1777 snad podle plánů Františka Kermera je přibližně orientovaná stavba s obdélnou lodí s konkávně vybranými nárožími, hranolovou věží v západním průčelí, pravoúhlým presbytářem a sakristií po jeho severním boku.

Jeden z románsko-gotických kostelů severního šumavského podhůří vznikl v letech 1230-40 na výrazném návrší nad dnešním Anínem. Plnil náboženskou i obrannou funkci. Úpravy ve 14. a 18. století, poválečnou devastaci napravila rekonstrukce 1992.

Založen ve 13. stol. olomouckým biskupem Brunem. Rozšiřován, upravován a rekonstruován až do 19. stol. Biskup Pavlovský renesančně upravil interiéry, kardinál Schratenbach přistavěl barokní pohřební kapli P. Marie, Maxmilián Somerau-Beckh regotizoval.