Výsledky hledání míst

Jednolodní kostel v Sulejovicích s výraznou věží pochází ze závěru 14. století. Přestavby koncem 18. století, oprava v 90. letech 20. století. Zachovány četné kamenické články z doby stavby. Obklopen bývalým hřbitovem.

Kostel tvoří dominantu obce. V obci byl gotický kostel již ve 14. stol., který byl zbořen. Ke konci 19. stol. byl na jeho místě postaven nynější kostel Nejsvětější Trojice. Jedná se o pseudogotickou jednolodní stavbu obdélníkového tvaru s hranolovou věží na západním průčelí.

Gotický kostel byl postaven ve 14. stol. (zmiň. r. 1350). Opraven v l. 1675 a 1888 (přistavěna věž). V interiéru nástěnné malby z 2. pol. 14. stol., obraz světice z přel. 16. a 17. stol. či středověká křtitelnice. Pouchobradská deska (před r. 1500) od Mistra královéhrad. oltáře zapůjčena NG v Praze.

Kostel byl postaven r 1605 původně jako hřbitovní. Je zajímavou raně renesanční lidovou stavbou. V 18. stol. k němu byla přistavěna kostelní loď s ochozem v lidovém stylu. R. 1919 byl hřbitov zrušen. Dnes je v kostele lapidárium - expozice kamenných soch a plastik Vlastivědného vsetínského muzea.

Kostel byl postaven před r. 1350, původně byl zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi, od r. 1677 je zasvěcen Nejsvětější Trojici. R. 2006 dostal kostel novou střechu. U kostela je dřevěná zvonice z pol. 16. stol., barokně upravovaná r. 1721 a sousoší Nejsvětější Trojice, také z r. 1721.

Venkovský kostelík v Hostíkovicích u Holan na pískovcovém pahorku, obklopený nepoužívaným hřbitovem. Stavba z přelomu 13. a 14. stol., původně zasvěcená sv. Kateřině. Při přestavbě 1839 změněn tvar většiny oken, přistavěna sakristie a předsíň.

Pozdně gotický kostel z let 1488–1500 si postavil žitavský tkalcovský cech u západní brány do města. Stavbu postihla řada pohrom, zejména za třicetileté války, současná podoba je výsledkem opravy roku 1889. Obklopen hřbitovem s řadou historických náhrobníků (nejstarší dochovaný 1580).

Farní kostel Nejsvětější Trojice a sv. apoštolů Šimona a Judy prvně doložen při vysvěcení r. 1328. Při barokní opravě po požáru vzniklo r. 1696 dvouvěžové vstupní průčelí. V r. 1727 byla Jakubem Augustonem postavena fara a hřbitovní zeď s branami. Od r. 2010 kostel v generální rekonstrukci.

Komplex venkovského kostela a fary, provedený v neobvyklé náročnosti v l. 1735–37 (kostel) a 1754. Mezi oběma stavbami soudobý dynamický trojiční sloup, pozoruhodná vstupní brána na hřbitov z roku 1840. Několik zajímavých náhrobků z 19.–20. století.

Staré poutní místo s pramenem, první kaple zřízena r. 1555. Nyní poutní barokní kostel z roku 1752, postavený na místě svého předchůdce z roku 1652. Okolo kostela zeď s ambity, u pramene barokní kaple.

Kdysi poutní barokní areál, skládající se z kostela Nejsvětější Trojice (1719-1720) a kaple sv. Kříže (1761) se studánkou a nedochovanou křížovou cestou. Dnes v havarijním stavu.

Barokní jednolodní kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí byl postaven v l. 1728-29 na místě gotického kostela zmiňovaného r.1359 a zničeného r.1420. Věž postavěna v l.1781-82, kdy byl kostel i rozšířen. Kostel je oproti okolímu terénu utopen.

Kostel byl vystavěn v 1. polovině 17. století původně jako protestantský. Léta Páně 1673 byl předán jezuitům. Po zrušení jezuitského řádu r. 1773 přešel do městské správy. Jezuitům byl chrám navrácen r. 1855. V 50. letech 20. století byl opět zkonfiskován. K navrácení jezuitům došlo až po r. 1989.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova pochází z roku 1934. Neorientovaná stavba s obdélníkovou lodí ukončenou pravoúhlým kněžištěm s průčelní věží. Vnější stěny jsou členěny mělkými lizénami a trojicí oken. Vybavení pochází ze zrušeného kostela v Praze–Bohnicích.

Gotický kostel zasvěcený původně sv. Martinovi byl postaven kolem r. 1397. Koncem 17. století byl přestavěn barokně, doplněn o věž a zasvěcen Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Do r. 1780 sloužil jako farní.