Výsledky hledání míst

Jednolodní rokokový kostel postavený v letech 1746 až 1753, obehnaný zdí se dvěma kaplemi. Výzdoba od I. Oderlického a I. Güntera. Cestu ke kostelu lemují až 200 let staré lípy.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěn v druhé pol. 18. století na místě kaple, pocházející z let 1716 – 1718. Ve štítě na západním průčelí nika se sousoším Nejsvětější Trojice. U kostela hřbitov s pseudogotickou hrobní kaplí.

Zámecký kostel ve Valči postavil jako novostavbu 1710–28 G. A. Biana Rossa na náklad Jana Kryštofa ze Štampachu. Jedinou úpravou je klasicistní hrobka Korbů, připojená z východu k presbytáři. Zdevastovaná stavba prochází rekonstrukcí.

Na místě románského kostelíka, postaveného před r. 995, vystavěn Anoštem z Pardubic gotický kostel. Barokně byl přestavěn v letech 1670–79 italským stavitelem Pietrem Spinettim. Věž přistavěna r. 1727. Opraven počátkem 21. stol.

Na výšině nad Dobřichovem stál původně předrománský kostel z 10. stol. Jeho zdi se dochovaly v sakristii dnešní gotické, barokně přestavěné stavby. Na jejích zdech osazeny pozdně gotické kamenické články z přestavby 1495 a náhrobky z poloviny 19. století.

Římskokatolický kostel Nejsvětější Trojice z l. 1605–14 vystavěný nákladem Baltazara Certyše z Kynšperka a jeho ženy Kateřiny. Hodnotná jednolodní renesanční stavba se vstupní průčelní věží.

Renesanční kostel z doby před rokem 1597, postaven nákladem Žofie Klusákové z Nečtin, barokně byl upravený v 1. čtvrtině 18. století, dnešní podoba po úpravách v 19. století.

Původní kostel zasvěcený sv. Mikuláši vystavěn v letech 1515–1516. Současná podoba kostela je po barokních úpravách z let 1710–1713. Roku 1714 vysvěcen k uctění Nejsvětější Trojici. Poslední opravy kostela proběhly počátkem 21. století.

Kostel gotického původu, snad již z pol. 13. stol. Radikálně přestavěn barokně v první pol. 17. století. V prvé pol. 18. století byla k lodi přistavěna kaple sv. Barbory. Zařízení vesměs od místního sochaře J. Hammera z pol. 18. století.

Hřbitovní kostelík vznikl na severním okraji Českého Dubu jako luterský před rokem 1590. Barokní obnova roku 1681, ze 17.–18. století pochází většina vnitřního zařízení. Obklopen fungujícím hřbitovem s řadou sepulkrálních památek.

Pozdně barokní chrám na místě gotického farního kostela, připomínaného r 1352. Nechal jej vystavět v l. 1753–54 J. J. Hillebrand, rytíř z Brandau podle návrhu Ignáce J. N. Palliardiho. U kostela je barokní kostnice, přičítaná rovněž Palliardimu.

Původně barokní kostel nechal roku 1682 v Jílovém postavit Ernest von Thun, kníže arcibiskup salcburský. Po požáru 1859 byl přestavěn v obtížně zařaditelném neoslohovém pojetí. Po roce 1945 zanedbaný objekt byl nedávno opraven.

Původně pozdně renesanční kostel byl v Jiřetíně postaven v letech 1590–1611. Pozdně barokní úpravy proběhly na přelomu 18. a 19. století. Jihovýchodně od kostela velká barokní fara, na ploše náměstí několik barokních soch.

Pozdně barokní kostel v Hodňově byl postaven pro zpřístupnění božího slova obyvatelům na konci 18. století. Stavba obsahuje řadu detailů z kláštera Zlatá Koruna, včetně helmice věže, přenesené z tamního laického kostela sv. Markéty (viz heslo).

Románsko-gotická jednolodní stavba z převážně kamenného zdiva. Původně zasvěcen sv. Martinu, změna svěcení v 17. stol. Hranolová věž se zvonicovým patrem postavena v r. 1600 – 4 zvony. Barokní úpravy vnitřku a změna oken r. 1700, další velká přestavba v roce 1850, věžní hodiny od r. 1908.