Výsledky hledání míst

Stavba cihlového síňového trojlodí konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie má svůj základ v románské stavbě z roku 1204. R. 1540 kostel postoupen městu Opavě. Západnímu dvouvěžovému průčelí dominuje jižní věž (66m) s barokní nástavbou.

Další z řady městských paláců v severní části středověkého Benešova nad Ploučnicí. Stojí mezi Horním zámkem a farním kostelem. Postaven 1552 pro Friedricha ze Salhausenu, později patřil některému z majitelů Konojed. Od roku 1705 špitál, dnes prázdný.

Zámek, pův. hrad, postaven kolem r. 1294 Tobiášem z Benešova. Goticky upraven poč. 16. stol. Jiřím ze Šternberka, renesančně r. 1605 Hodějovskými z Hodějova. Po r. 1725 barokně přestavěn Janem Josefem z Vrtby. Od r. 1887 v majetku F. Ferdinanda d´Este, romanticky upraven. Od r. 1921 v majetku státu.

Nevhodně účelově přestavěný zámek v areálu Třineckých železáren. Postaven Sobky z Kornic kolem r. 1652. V 19. století přestavěn Beessy z Chrostiny do klasicistní podoby, kterou si uchoval až do poloviny 20. století.

Jedna z vyhlídek do údolí Pustého žlebu na cestě od Punkevních k Sloupsko - šošůvským jeskyním, na skalní stěně vysoké 100 m, nad umělým vchodem do Amatérské jeskyně. Též jedno ze zastavení naučné stezky Macocha.

Jedna z nejzachovalejších památek ve městě. Vystavěl ji římský senát r. 315. Vztyčen na strategickém místě, kudy procházely triumfální průvody. Stavba z bílého mramoru s třemi průchody. Oblouk vysoký 21 m, široký 25,9 m, hluboký 7,4 m. Latinský nápis z obou stran monumentu totožný.

Mohutná podsklepená barokní pětipatrová sýpka z konce 17. století (dokončena r. 1697) o délce 57,85 m se štíty a sedlovou střechou. První obilní sýpka v okolním kraji, kde se shromažďovalo obilí v době neúrody. V současné době rekonstruována (2021). Stojí na západním okraji horní zámecké zahrady.

Mohutná pozdně barokní stavba kontribuční sýpky z let 1770-1780 je od roku 1958 památkově chráněna. Nyní slouží jako hotel s restaurací.

Klasicistní hospodářská stavba z 1. poloviny 19. století. Mohutná čtyřpodlažní budova v dominantní vyvýšené poloze při severovýchodním okraji obce. Na protáhlém obdélném půdoryse, krytá sedlovou střechou. Fasády členěny pásovými lizénami. Nevyužívaná, jen okolní pozemek. Památkově chráněná.

Litinový kříž na kamemmém podstavci z roku 1871 dal na svém pozemku severně od centra Rouchovan zřídit František Konvalina, rolník v Rouchovanech č.p. 37 s manželkou Josefou. Zhotovil jej Matouš Uhlíř. Na kříži je citát z Nového zákona Ep: k Filip: 2. 8. Kříž je udržovaný, nápis dobře čitelný.

Někdejší konvent oblátů Panny Marie Neposkvrněné byl postaven v l. 1926-27. Patrně r. 1940 byl kvůli 2. světové válce konvent uzavřen a již nebyl znovu otevřen. Po válce zde byl dětský domov, později patřil Pionýrské organizaci ČSSR. Po celkové rekonstrukci slouží jako hotel a školící středisko.

Konvent řádu obutých augustiniánů založil v roce 1287 český král Václav II. a jeho manželka Jitka. V průběhu husitských válek byl vypálen, později znovu poškozen při rozsáhlém požáru v roce 1747. Řád ve městě působil až do roku 1950.

Zachovalá rozhledna postavena v letech 1893-94. Původně 18 m vysoká věž zakončena otevřenou vyhlídkovou plošinou s cimbuřím opatřeným litinovým ochranným pásem. Dnešní tvar s prosklenou vyhlídkovou nástavbou získala až při úpravě v roce 1936.

Barokový kaštieľ spolu so žrebčínom tvorí jednu z dominánt obce Kopčany. Žrebčín Františka Lotrinského, ktorý Mária Terézia povýšila na cisársky a kráľovský žrebčín vznikol v roku 1736. Dnes v zrekonštruovanom objekte sídli múzeum a žrebčín slúži aj naďalej pôvodnému účelu a chovajú sa tu kone.

V Kopském průsmyku probíhaly boje mez osmanským vojskem a vojáky ruského cara. R. 1963 vystavěn památník. Silnice vede až ve výšce přesahující 2.400 m. Oblast Kop Mountain Defense r. 2016 prohlášena za Turecký národní park. Žije zde 134 druhů motýlů a ohrožená endemická rostlina Stschys Bayburtesiz.