Výsledky hledání míst

Románský farní kostel ze 3. čtvrt. 12. stol. Ve 14.–15. století byl goticky přestavěn a rozšířen. V l. 1898–99 byl novorománsky přestaven podle projektu Václava Schweizera. Jednolodní kostel s polygonálním závěrem a románskou věží v záp. průčelí.

Původně tribunový kostel patřil k první tvrzi ve Švihově, doložené ve 12. stol. Ve 2. pol. 13. stol. přistavěna jižní loď, v polovině 14. století nahrazena apsida presbytářem. V 16. stol. přistavena severní a na přel. 17. stol. jižní předsíň. Přestavba v 18. stol. podstatně změnila ráz stavby.

Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století byl razantně rozšířen na přelomu 3. a 4. čtvrtiny následujícího věku o transept a presbytář. Úpravy v 18. století přinesly změnu tvaru oken, přístavky na severní straně a jižní předsíň. Obklopen funkčním hřbitovem.

Románsko-gotický kostel z 1. poloviny 13. století je významný prvním doloženým užitím polygonálního závěru v jihočeském prostoru. Střídmá barokní úprava podle plánů Pavla Ignáce Bayera proběhla v letech 1717–1719. Kostel je obklopen funkčním hřbitovem s kamennou ohradní zdí.

Původně gotická kaple připomínána roku 1361, později kostel. Četné přestavby, zejména na poč. 17. století po velkém požáru. Orientovaná stavba s dlouhou obdélnou lodí a polygonálním závěrem, za ním hranolová věž s jehlancovou střechou. Mobiliář převážně barokní, na vnější zdi renesanční náhrobníky.

Původně gotický farní kostel sv. Jiljí postaven před rokem 1340. Později v 17. a 18. století přestavěn do barokní podoby. Významně přestavován koncem 19. století. V nedávné době zrestaurována fasáda a interiér kostela.

Barokní kostel byl vystavěn na místě staršího kostela (zmiň. r. 1339), který vyhořel r. 1751. V l. 1753–1755 vybudován nový kostel, po požáru r. 1834 opraven a přestavěn. Věž, jejíž základy pocházejí z původního kostela, byla r. 1888 zvýšena o zvonové patro a upravena novorománsky.

Barokní kostel z r. 1732 v místě středověkého předchůdce, upravován r. 1861–2 (klenby). Neorientovaná stavba na půdorysu řeckého kříže s obdélnou lodí a bočními kaplemi, nízkou věží s cibulovitou bání a bohatě zdobeným průčelím s volutovým štítem. V interiéru mramorový znakový náhrobník z r. 1562.

Z kostela pocházejícího ze 14. století zůstal zachován presbytář. Loď a věž vznikly za barokní přestavby v 18. století. Kostel stojí na vyvýšeném místě, uprostřed hřbitova, při z. okraji vsi. Stavba – především presbytář – je ohrožována statickými poruchami.

Prvně je farní kostel sv. Jiljí ve Studnici zmiňován r. 1342. Po třicetileté válce farnost zanikla a byla obnovena až roku 1731. V té době byl postaven také nový kostel sv. Jiljí, snad v místě původního kostela, z něhož může pocházet i zvon umíráček z r. 1552 umístěný ve věži současné stavby.

Kostel sv. Jiljí byl postaven v letech 1913-1920 u hřbitova z r. 1790. Jde o stavbu v pseudorománském slohu.

Současný kostel sv. Jiljí byl založen v gotickém slohu někdy v 1. polovině 14. stol. snad na místě staršího chrámu. V pozdějších staletích byl několikrát upraven a rozšířen. Součástí církevního areálu je i barokní fara z 18. století.

Gotický orientovaný jednolodní kostel ze 14. století, jako farní zmiňován 1381. V letech 1590 – 94 uváděn jako protestantský. V roce 1609 je již katolický s byl přifařen k Radostínu. Kostel vyhořel v roce 1863, současný vzhled je výsledkem historizující úpravy. Rekonstrukce v letech 1992- 97.

Románský kostel z poloviny 12. století byl později upraven goticky a snad plnil i obrannou funkci. Někdy v 18. století byla přistavěna barokní věž. V r. 1730 vznikla při kostele fara. V r. 1975 byla odkryta nástěnná malba z konce 16. století. Chrám je od r. 1160 až dodnes pod správou opatství Geras.

Kostel sv. Jiljí pochází buď z 2. pol. 14. stol. nebo z 15. stol. Do historického jádra kostela patří hranolovitá věž, obvodové zdivo lodi a křížově zaklenuté kněžiště. Po požáru v r. 1787 barokizován. Před kostelem stojí pískovcový kříž s reliéfem Krista a socha sv. Josefa s Jezulátkem.