Výsledky hledání míst

Klášter v Ostrově, známý také jako Posvátný okrsek Ostrov, vznikl v druhé polovině 17. století, jeho zakladatelkou byla Anna Magdaléna vévodkyně sasko-engernská a vestfálská (rozená Popelová z Lobkovic). Zrušen v roce 1877.

V letech 1769–1773 postaveno piaristické kolegium. Stavba gymnázia začala v roce 1805 a v roce 1806 byla dokončena. Budova členěná pilastrovým řádem zvětšená na symetrickou čtyřkřídlou dispozici, ve vstupní části věž. V letech 2001–2002 proběhla rozsáhlá obnova.

Piaristická kolej a gymnasium s kostelem sv. Kříže byly postaveny na místě starších objektů v letech 1758-1824. Vzdělávacím institucím sloužily i po odchodu řádu z Prahy v 70. letech 19. století, kdy se uvažovalo s demolicí kostela.

Kolejová lanovka s elektr. pohonem (délka 547 m, převýšení 96 m) postavená r. 1895 pro obsluhu vilové čtvrti nad pravým břehem Labe v tehdy samostatné obci Loschwitz. Po několika rekonstrukcích (naposledy 1994) slouží pro turistickou dopravu dodnes.

Unikátní obytný projekt z let 1948–1958 navržený architekty Hilským a Linhartem v duchu poválečné architektonické avantgardy slouží nejen jako obytný komplex, ale obsahuje i hotel, restaurace aj. Jedná se o největší realizaci kolektivního bydlení v ČR.

Zámek nechal vystavět na místě starší vyhořelé tvrze r. 1724 Jiří Olivier hrabě Wallis z Carringhmain. Později byl jeho synem Štěpánem vedle starého zámku postaven zámek nový. Od roku 1954 je zde zřízen Domov důchodců.

Původně renesanční tvrz vystavěná po r. 1541 Vintíři z Vlčkovic přestavěná v barokní (r. 1666) a klasicistní (r. 1815) zámeček, po r. 1921 v majetku obce - slouží pro potřeby školy. Původní vzhled úpravami znehodnocen.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze před r. 1518, poté byl mnohokrát upravován a přestavován. 18. 11. 1911 došlo k požáru, který zámek značně poškodil a oprava byla dokončena až v r. 1914. V r. 1919 sloužil zámek jako letní sídlo T. G. Masaryka.

Původní renezanční tvrz s mlýnem dal r. 1567 vystavět Adam Čabelický ze Soutic. Statek získal v dražbě r.1704 hrabě Václav Norbert Oktavián Kinský. Jeho dcera Marie Alžběta byla provdána za hraběte Františka Karla Vratislava z Mitrovic, který nechal v l. 1737-41 přistavět obytná stavení a kapli.

Zbytky zařízení na výrobu produktů suché destilace dřeva (dehet, terpentýn, kalafuna, smola) v severní části Plzně. Pec využívala zdejšího lesního bohatství v I. pol. 19. stol., vznikla pravděpodobně v souvislosti s housenkovou kalamitou roku 1812.

Drobná technická památka, původně určená k výrobě kolomazi. Jde o kruhový žulový balvan s prohlubní svažující se k otvoru uprostřed. Na něm byl destilací borového dřeva získáván dehet, smícháním s tukem pak vznikala kolomaz - mazivo na dřevěné nápravy vozů. Kámen je v centru obce druhotně umístěný.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Kolomazné kameny jsou ploché kruhové nebo oválné balvany, v tomto případě žulové, s mírným spádem k otvoru uprostřed. Na nich byl destilací borového dřeva získáván dehet, ten pak býval smíchán s tukem a vznikalo tak mazivo na dřevěné nápravy vozů, kolomaz. Ta byla používána do 19. století.

Vyhlídkový objekt v podobě antické kolonády s korintskými sloupy a sochami nad Valticemi vystavěný z popudu Jana Josefa I. z Liechtenštejna na památku jeho otce a bratří v letech 1810 - 19 dle projektu stavitelů J. Hardtmuha a J. Kornhäusela.