Výsledky hledání míst

Původní laický kostel cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi byl postaven spolu s celým komplexem na přelomu 13. a 14. století. Po zániku klášterního chrámu za husitských válek sloužil obnovené komunitě do jejího definitivního zániku 1785, díky tomu v 17. století barokně upraven. Dnes farní.

Barokní kostel, původně gotický (13. stol.), přestavěn v pozdně barokním stylu v l. 1730-34, přestavbu zadal Jan Arnošt Václav z Goltze, architektem byl zřejmě Václav Špaček. Interiér s bohatou sochařskou i malířskou výzdobou. V 2. pol. 20. stol. rekonstrukce kostela (objeveny fresky ze 14. stol.).

Kostel založen spolu s městem ke konci 13. stol., až do 16. stol. obklopen hřbitovem. V pol. 16. stol. přestavěn a koncem téhož stol. vyhořel. Obnoven a v 2. pol. 17. stol. postavena nová zvonice. V letech 1903 až 1907 větší opravy.

Pozdně románský kostel byl postaven patrně r. 1226, kdy byl vysvěcen. Na poč. 17. stol. zpustlý, r. 1606 byl opraven. V průběhu dalších let zchátral - poč. 20. stol. byl určen k demolici. R. 1912 byl celkově opraven. R. 1958 zapsán mezi národní kulturní památky ČR. V l. 2005-10 prošel rekonstrukcí.

Klasicistní kostel byl postaven v l. 1794-1801 (arch. Josef Hardtmuth) na místě pův. kostela (vyhořel r. 1636). R. 1884 kostel poničil požár, při opravě byla věž zastřešena novou bání; dnešní báň věže je z r. 1913. V l. 1991-93 prošel kostel rekonstrukcí. Vnitřní vybavení je klasicistní a empírové.

Gotický kostel byl stavěn od r. 1243, před r. 1256 vyhořel, po opravě vysvěcen r. 1257, ač dokončován ještě řadu let - poč. 14. stol. dostavěna severní věž, v 2. pol. 14. stol. pilíře trojlodí (zaklenuto), poč. 15. stol. jižní věž. R. 1702 přistavěna marián. kaple. 1898-1906 kostel novogot. upraven.

Počátky kostela sv. Jakuba Většího sahají do 14.století. Od roku 1502 se na stavbách podílel také architekrt A.Pilgram. 1592 byla zastřešena kostelní věž. Stojí na starších románských základech, odkrytých také při nedávných úpravách jeho okolí, kdy bylo nalezeno i několik koster.

Původně gotický kostel, pravděpodobně dílo hutě želivského kláštera z prvé poloviny 14. století. Poprvé uváděn roku 1350. Přestavěn ve třetí čtvrtině 18. století, pseudogotická věž z počátku 20. století.

Původně románský kostel (kol. 1200, rozšířen před polovinou 13. století), přestavěn goticky a barokně (1731), od zničení kláštera Ochránkyň božího hrobu husity (1420) farní. Zachovány románské věže a část západního průčelí, vnější vzhled barokní.

Z původního kostela v Horní Libchavě (snad konec 13. stol.) se dochovala východní hranolová věž a patrně část stěn presbytáře. Loď postavena 1736, po požáru 7. 6. 1809 obnoven, přistavěna předsíň. Po roce 1945 zchátral, dokončuje se důkladná obnova.

Na místě původního gotického kostela v letech 1744 – 1754 postaven nový kostel v barokním slohu, podle plánů K. I. Dientzenhofera měly být po stranách kostela vystavěny dvě věže, realizována byla stavba pouze jedné.

Kostel založen před rokem 1150, upraven pozdně románsky kolem r. 1240. V r. 1708 byla přistavena předsíň a zastřešena věž. V letech 1950-1953 byl restaurován a očištěn od části přístaveb. Je výjimečný románskými freskami a fragmenty románských plastik.

Pův. gotický kostel se prvně zmiňuje r. 1372. R. 1602 přestavěn (pozdní gotika), r. 1754 opravena věž, r. 1761 byl kostel obnoven. R. 1816 vyhořel, opraven r. 1845 a znovu v l. 1913, 1922 a 1970. Z obd. gotiky se zachovala 2 patra věže a část jižní předsíně. R. 1993 byly v kostele objeveny fresky.

Pův. gotický kostel byl postaven v 1. pol. 14. stol. R. 1420 poškozen, opraven v l. 1530-35. Barokně přestavěn v l. 1784-85 (zachován pův. got. presbytář). Malované oltáře (iluzivní architektura) z 2. pol. 18. stol. V l. 2003-10 celková rekonstrukce kostela (objev. got. výmalby z 1. pol. 14. stol.).

Farní kostel, součást areálu barokních staveb a soch na bývalé návsi. Na zdi bývalého hřbitova kolem kostela i na jeho ploše jsou umístěny významné sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna.