Výsledky hledání míst

Barokní kostel byl postaven po r. 1755 pravděp. dle návrhu arch. Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Obraz na hlavním oltáři namaloval V. Ouředník. Kostel míval vždy tři zvony. Za války byly uschovány, r 1946 byl zpět zavěšen jen jeden zvon (druhý se ztratil, třetí rozbil). R. 2010 zavěšeny nové zvony.

Dnes již zaniklý, sedmiboký kostel sv. Blažeje, stával v prostorách Blažejského náměstí v Olomouci. Vznik se datuje k r. 1063, původně snad jako kupecký dvůr. První písemná zpráva z r. 1299. Stavba zanikla demolicí v roce 1839.

Pozdně gotický kostel byl postaven v 15. století, patrně na místě starší sakrální stavby. Kostel je orientovaná jednolodní stavba s hranolovou věží nad západním průčelím, pětibokým presbytářem na východní straně s obdélnou sakristií na severní straně. Mobiliář barokní z 18. století.

Kostel sv. Bonifáce vznikl v letech 1915–1919 v přechodném stylu mezi secesí a individuální modernou podle projektu varnsdorfského architekta Antona Möllera. Po roce 1945 chátral, od přelomu 20. a 21. století byly postupně provedeny nutné opravy, ukončeny r. 2013.

Románský kostelík s presbytářem z přelomu 12. a 13. stol, přistavěným ke starší lodi. Poprvé zmiňován v roce 1179. V 1. pol. 17. stol. zpustl. V okolí jsou dva kamenné kříže z období 10. až 12. stol.

Kostel byl původně vystavěn jako vlastnická kaple ke tvrzi ve 14. století. Opraven a přestavěn v roce 1881 J. A. Schwarzenbergem. Zachovalé gotické prvky spolu s četnými architektonickými a stavebními doplňky. Kolem hřbitov a v jeho ohradní zdi výklenková kaple sv. Jana Nep. Památkově chráněno.

Kostel založil r. 540 irský mnich svatý Brynach. Současný kostel z l. 1420-1450, věž z r. 1380. Od reformace v 1. pol. 16. stol. anglikánský, r. 1864 přestavěn. Dvojice kamenů s keltským čárkovým písmem ogham. Před kostelem vysoký keltský kříž z 10. nebo 11. stol. a tisová alej.

Kostel sv. Cecílie v Dobrém Poli je raně barokní stavbou z 50. let 17. století s pozdějšími úpravami. Je filiálním kostelem ve farnosti Březí u Mikulova s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněnou kulturní památkou.

Římskokatolický kostel sv. Cyrila a Metoděje v Lužicích je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Farnost Lužice u Hodonína je však administrována ex currendo z farnosti Prušánky.

Novogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven roku 1877 během pouhých tří měsíců. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Vémyslice s pravidelnými bohoslužbami.

Monumentální trojlodní novogotický římskokatolický farní kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven v letech 1865–1870. Objekt se dochoval téměř v původní podobě z doby své výstavby bez rušivých zásahů.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje, vybudovaný podle projektu H. Gessnera jako součást areálu zemského léčebného ústavu císaře Františka Josefa I. v Kroměříži, byl 11. července 1909 vysvěcen olomouckým arcibiskupem Františkem Saleským Bauerem.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Nedachlebicích byl postaven v letech 1994-1998 podle projektu Ing. Miroslava Maršálka. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Bílovice a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Římskokatolický farní kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven v letech 1857-1863 v novorománském slohu. Později byly k presbyteriu kostela přistavěny dvě boční přístavby.

V r. 1942 byl položen základní kámen a na podzim r.1944 již byla hotová hrubá stavba. Po vypálení obce r. 1945 sloužil jako dočasné přístřeší. Dne 8.10.1949 byl chrám slavnostně vysvěcen. V interiéru je od r. 1976 instalován dřevěný mechanický betlém.