kostel sv. Brynacha

Loď má rozměry 21,9 x 7,3 m, presbytář s plochým závěrem 14,6 x 5,5 m. Střední podélná osa presbytáře je proti lodi mírně vychýlená k jihu. Mezi lodí a presbytářem je vysoký hrotitý triumfální oblouk. Čtvercová kostelní věž stojí v západním čele kostela nad potokem. Je stejně široká jako loď. V severovýchodním rohu má v síle zdi točité schodiště, které vede do horních pater. Přízemí věže je do lodi otevřeno vysokým hrotitým obloukem. V nejvyšším podlaží je zvonice. Zapuštěnou stanovou střechu věže kryje poprseň s cimbuřím. Loď a presbytář kryje dvojice převislých sedlových střech. Presbytář je oproti lodi nižší, na východních koncích obou střech jsou zděné střešní štíty. Hlavní vstup s předsíní je na západním konci jižní zdi lodi. Zdi kostela podepírají stupňované opěráky. Interiér je s vyjímkou jižní kaple otevřený do krovů střech. Příčnou loď tvoří dvojice bočních kaplí odlišné délky. Jižní kaple je klenutá dvěma poli žebrové hvězdové klenby, která spočívá na kamenných konzolách. Do lodi je kaple otevřena dvěma lomenými oblouky se středním polygonálním sloupem. Za pozornost stojí oba okenní parapety v jižní zdi kaple. Ve východním parapetu je zazděn Maglocunusův kámen s irskou verzí čárkového písma ogham a s latinským nápisem (patrně ze 6. století, viz historie). V západním parapetu je zazděn náhrobní kámen z 10. století s reliéfem latinského kříže v podobě keltského propletence. Kříž vypadá jako zhotovený z proutí. Náhrobní kámen má rozměry 1575 x 305 mm. Nad kaplí byl byt faráře, přístupný po točitém schodišti v západní zdi. Jižní kaple má vlastní sedlovou střechu. Severní kaple má ve zdi dvojici piscín, střechu má společnou s lodí. Obě kaple dnes již nemají samostatné zasvěcení. Do jižní kaple zasahují lavice pro věřící. Severní kaple slouží jako předsíň zadního vchodu. Ve věži je 13 zvonů z let 1593 (1x), 1763 (5x), 1887 (1x), 1902 (1x), 1921 (1x), 1925 (2x) a 2021 (2x). Kostel je obklopen hřbitovem se zděnou hřbitovní zdí. Hlavní vstup na hřbitov je jižní brankou od silnice B4582. Chodník od branky ke kostelu lemuje tisová alej. Po pravé straně vchodu do kostela stojí Vitalianusův kámen s keltským čárkovým písmem ogham a s latinským nápisem. Oba nápisy hlásají jméno Vitalianus. Kámen je, stejně jako druhý ogham v kostele, patrně ze 6. století. Dál napravo od vchodu stojí u jižní kaple kostela vysoký keltský kříž z 10. nebo 11. století, jeden z nejlépe dochovaných ve Walesu..

Nejstarší kostel byl patrně dřevěný. Z doby jeho založení pochází kámen s irskou verzí písma ogham a s latinským nápisem. Oba nápisy mají stejný význam, (kámen) Maglocunuse, syna Clutoriuse. Tento dvoujazyčný kámen pomohl v novověku objasnit abecedu keltského písma ogham. V roce 1291 vynášely poplatky farnosti roční zisk 16 liber, což byl dvojnásobek všech ostatních farností v děkanství Cemais. Zisk pocházel z poplatků věřících za církevní služby (pohřby, křty, svatby). V roce 1377 prodal Mikuláš Audley, majitel panství Cemais, právo na výnosy farnosti katedrále svatého Davida v Saint Davids. Kostelní věž pochází z roku 1380. Současný kostel je z období let 1420-1450. Nevern byl ve středověku důležitou zastávkou na poutní cestě do Saint Davids. Od reformace v 1. polovině 16. století je kostel anglikánský. Poutím do Saint Davids byl od té doby konec. V roce 1864 byl kostel rozsáhle přestavěn do dnešní podoby. Farnost dnes zahrnuje kromě Nevernu také osady Felindre Farchog, Monington, Moylgrove a Bayvil. Kostelní věž byla opravena v roce 2021. Staré nefunkční uchycení a ovládání zvonů nahradilo nové soustrojí..