
Jednolodní farní kostel půdorysu latinského kříže stojí pod severním pravobřežním svahem údolí řeky Nyfer. Na západě kolem něj protéká potok Gamman, který se v údolí vlévá do Nyferu. Kostel je orientován východo-jihovýchodním směrem. Tuto orientaci diktuje svah, díky němuž má kostel mírně vyvýšenou polohu nad plochým dnem údolí. Loď má rozměry 21,9 x 7,3 m, presbytář s plochým závěrem 14,6 x 5,5 m. Střední podélná osa presbytáře je proti lodi mírně vychýlená k jihu. Mezi lodí a presbytářem je vysoký hrotitý triumfální oblouk. Čtvercová kostelní věž stojí v západním čele kostela nad potokem. Je stejně široká jako loď. V severovýchodním rohu má v síle zdi točité schodiště, které vede do horních pater. Přízemí věže je do lodi otevřeno vysokým hrotitým obloukem. V nejvyšším podlaží je zvonice. Zapuštěnou stanovou střechu věže kryje poprseň s cimbuřím. Loď a presbytář kryje dvojice převislých sedlových střech. Presbytář je oproti lodi… číst dále
Kostel v Nevernu založil v roce 540 irský mnich svatý Brynach. Nevern se stal církevním centrem okrsku Cemais, který spadal pod velšské království Deheubarth. Nejstarší kostel byl patrně dřevěný. Z doby jeho založení pochází kámen s irskou verzí písma ogham a s latinským nápisem. Oba nápisy mají stejný význam, (kámen) Maglocunuse, syna Clutoriuse. Tento dvoujazyčný kámen pomohl v novověku objasnit abecedu keltského písma ogham. V roce 1291 vynášely poplatky farnosti roční zisk 16 liber, což byl dvojnásobek všech ostatních farností v děkanství Cemais. Zisk pocházel z poplatků věřících za církevní služby (pohřby, křty, svatby). V roce 1377 prodal Mikuláš Audley, majitel panství Cemais, právo na výnosy farnosti katedrále svatého Davida v Saint Davids. Kostelní věž pochází z roku 1380. Současný kostel je z období let 1420-1450. Nevern byl ve středověku důležitou zastávkou na poutní cestě do Saint Davids. Od reformace… číst dále