Výsledky hledání míst

Betlémská kaple pod kostelem sv. Prokopa - modlitebna Církve československé husitské. Postavena byla v letech 1954-1955. Konají se zde pravidelné bohoslužby a koncerty.

Zaniklá drobná zděná barokně klasicistní kaple nedaleko biskupského dvora ve Sviadnově (Koloredově) a Jiříkova mlýnu. Spolehlivě stála již ve 2. pol. 18. stol. Zanikla při rozšiřování Lembergerovy textilky po roce 1915.

Mohutná čtyřboká boží muka, označovaná jako "Bílá", patrně z 18. století. Jsou bohatě členěná, v jedné zasklené nice je novodobý obraz sv. Václava, ostatní niky jsou prázdné. Na vrcholu je dvojitý kovový kříž.

Zděná barokní boží muka byla vystavěna v první polovině 18. století. Rekonstruována byla v roce 1904, po roce 1945 dlouhodobě chátrala. Opravena byla na začátku 90. let 20. století a v roce 2013. Do jedné z nik v lucerně byla tehdy umístěna drobná soška sv. Antonína Paduánského s Ježíškem.

Jako náhrada shořelé dřevěné zvonice se od konce 40. let 16. století stavěla mohutná kamenná věž. Dokončena vztyčením báně roku 1585. Obnovena 1729, nová báň 1839–40. Orloj z roku 1591 nahradil 1829 J. Božek hodinami. Dnes přístupná, daleký rozhled.

Bílá věž nahradila dvoupatrovou zvonici z roku 1581, zničenou po požáru v roce 1689. Po požáru v roce 1758 byla zvýšena o třetí patro a získala současnou podobu. Bohatě zdobený barokní portál z roku 1678 býval původně v průčelí arciděkanského chrámu, na věž byl přenesen v roce 1898.

Pozdně renesanční campanilla, pravděpodobně z doby kolem roku 1615. Přízemí je z kamene, patra vyzdívána z cihel, z vnitřní strany neomítnutých. Renesanční okna byla v 2. pol. 19. stol. upravena do novogotického oblouku. Bývala zdobena sgrafity, ta se částečně dochovala na zdi do dvora kostela.

Beskydské horské středisko pojemnované podle bíle natřeného kříže, který zde stojí dle pověsti na paměť smrti jednoho z portášů.

Biskupská rezidence, původně piaristická kolej založená roku 1761 původně v měšťanském domě, od roku 1769 sídlící v nové budově. Od roku 1785 zde sídlí českobudějovické biskupství.

Replika jeruzalémského Božího hrobu, vystavěna v letech 1685–88 hraběnkou Marií Františkou z Vrtby, provdanou z Heisensteinu. V roce 1784 kolem vznikl hřbitov. V l. 1851–52 opravena, stejně tak v 60. letech 20. století.

Polkovická boží muka z roku 1637, druhotně usazená u místní základní školy.

Pozdně renesanční kamenná boží muka stojí pod kostelem sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě. Na zadní straně ze tří stran uzavřené kaplice je monogram Z.T.L., letopočet 1613 a štít se třemi pětilistými růžemi a dělený krokvicí.

Pravděpodobně renesanční sloup s reliéfem patrona města sv. Vavřince na náměstí u někdejší Bílinské brány v Duchcově. Na ostatních stranách vrcholové kaplice další reliéfy.

Boží muka ve Vitonicích, místní části městečka Kralice na Hané, leží při silnici do Biskupic. Pocházejí z r. 1758 a jsou státem chráněnou památkou. Jedná se o zděnou hranolovou stavbu s kaplicemi otevřenými do třech stran.

Renesanční kamenná boží muka u rozcestí silnic na Teplou a Vidžín severně nad městečkem. Prostý válcový sloup s výklenkovou hlavicí z místního kamene z roku 1586.