Výsledky hledání míst

Bazilika vybudována v letech 1232-1307, dokončena r. 1475. Hlavní úkol baziliky měla být ochrana ostatků světce. Chrám nese znaky přechodu mezi románským a gotickým slohem. Stavbě vévodí 7 kupolí a dvě štíhlé zvonice podobné minaretům. Z bohatého zařízení vyniká hlavní oltář.

Zřícenina raně křesťanské trojlodní baziliky sv. Pavla (Aghios Pavlos) v byzantském slohu je datována do 5. nebo 6. století našeho letopočtu. Kromě poměrně zachovalé části baziliky se dochovaly krásné mozaiky na podlaze a zbytky křtitelnice.

Jedna ze čtyř římských papežských bazilik. Postavena ve 4. stol. nad pravděpodobným hrobem apoštola Pavla. Mnohokrát přestavována. V r. 1823 požár baziliku téměř zcela zničil. Obnovena ve své původní kráse. R. 2006 oznámeno, že pod oltářem je sarkofág, obsahující tělesné pozůstatky apoštola.

Přesné datum postavení kostela není známo. Poprvé písemně zmíněn r. 1413. Stavební práce ukončeny r. 1624. R. 1671 přestavěn, získal renesanční prvky. Gotická trojlodní bazilika 84 m dlouhá, 28 m vysoká a 34 m široká. Největší gotický kostel v Litvě.

Významná dvojitá raně křesťanská bazilika sv. Štěpána byla postupně postavena zřejmě někdy v období mezi dvěma velkými zemětřeseními, jež postihly Kos v l. 469 a 554 našeho letopočtu. Při druhém zemětřesení byla zničena a opuštěna. V r. 1932 ji znovu objevil italský archeolog L. Laurenzi.

Mohutný středověký kostel vystavěn po r. 1262. Příklad francouzské gotické architektury tohoto období. Konstrukční prvky vyrobeny z odolného vápence. Krátká hlavní loď. Původní okna obnovena v r. 1992, ostatní okna z konce 19. a poč. 20. stol. Od r. 1840 je kostel veden jako Monument historique.

Bazilika sv. Štěpána pojmenována po prvním uherském králi. Třetí nejvyšší stavba Maďarska se začala stavět až roku 1846. Během stavby několik problémů s kupolí. Dokončena r. 1905. Bazilika od svého postavení v majetku státu, až od r. 2001 pod správou katolické církve. Bazilika má šest zvonů.

Litinový kříž s podstavcem v podobě kamenné mohyly postavený v r. 1860 olomouckým arcibiskupem Bedřichem kardinálem z Fürstenberka pro obyvatele horské osady Podolánky na jižním úpatí beskydského Smrku.

Kapli jsme měl možnost navštívit letos v červnu (28.6.2014 obč.l.) a oproti zmíněné informaci o dezolátním stavu mohu s potěšením zdělit, že kaple prošla rekonstrukcí, takže přece jen vypadá líp, něž vypadala v roce 2006.

Betlémská kaple byla postavena r. 1930 ve funkcionalistickém stavebním slohu. Stavba byla financována z peněz vybraných dobrovolnými sbírkami od občanů. Autor stavby není znám. Ke kapli přiléhá zajímavé kolumbárium (tj. stavba určena k ukládání pohřebních uren). Kolem kaple se rozkládá hřbitov.

Dnes slavnostní aula ČVUT se zachovanými zbytka původního zdiva a studně. Kaple byla založena r.1391. V letech 1402-1413 byla působištěm J. Husa. R. 1786 byla zrušena, zbourána. Vyrostl zde 3podlažní dům. 1948-1954 proběhla rekonstrukce.

Sborový dům si původem americká církev metodistů postavila v Plzni podle projektu J. Blechy v letech 1926–7. Po roce 1948 zabrán, vrácen roku 1991 a následně důkladně opraven.

Zaniklá drobná zděná barokně klasicistní kaple nedaleko biskupského dvora ve Sviadnově (Koloredově) a Jiříkova mlýnu. Spolehlivě stála již ve 2. pol. 18. stol. Zanikla při rozšiřování Lembergerovy textilky po roce 1915.

Mohutná čtyřboká boží muka, označovaná jako "Bílá", patrně z 18. století. Jsou bohatě členěná, v jedné zasklené nice je novodobý obraz sv. Václava, ostatní niky jsou prázdné. Na vrcholu je dvojitý kovový kříž.

Zděná barokní boží muka byla vystavěna v první polovině 18. století. Rekonstruována byla v roce 1904, po roce 1945 dlouhodobě chátrala. Opravena byla na začátku 90. let 20. století a v roce 2013. Do jedné z nik v lucerně byla tehdy umístěna drobná soška sv. Antonína Paduánského s Ježíškem.