Výsledky hledání míst

První písemná zmínka o obci Majetín pochází z r. 1277. V centru obce na návsi se nachází farní kostel sv. Cyrila a Metoděje z r. 1863. Před kostelem stojí kamenný kříž z r. 1868.

V l. 1897-1899 byl v severní části obce Zlobice postaven v novorománském slohu současný farní kostel sv. Cyrila a Metoděje a v r. 1900 byl slavnostně vysvěcen. Nedávno byl zrekonstruován. Od r. 2007 je zapsán na seznamu kulturních památek. Před kostelem stojí dva kamenné kříže.

Dne 17. října 1910 byl položen základní kámen kostela a 2. srpna 1911 byla stavba dokončena. 3. září 1911 byl kostel vysvěcen Antonínem Cyrilem Stojanem. Za okupace zabaveny zvony. Po skončení II. světové války kostel opraven. V r. 1987 byla opravena fasáda a střecha budovy.

Novorenesanční kostel sv. Cyrila a Metoděje postaven v letech 1899-1900 podle plánů Františka Profta z Poděbrad. Jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, loď zaklenuta křížově, presbytář paprsčitě. Obraz pro hlavní oltář zhotovil Václav Vysekal. Varhany doplněny r. 1905.

V obci až do počátku 20. století nebyl kostel. Stavba kostela byla zahájena roku 1902 a dokončena r. 1906. Kostel vystavěný v novorománském stylu byl zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi.

Farní kostel sv. Cyrila Metoděje postaven v letech 1870 – 73. Při příležitosti výročí slovanských věrozvěstů se zde každoročně koná velká pouť.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje vystavěn v l. 1855–1857. Postupně až do roku 1873 dovybavován interiér. Roku 1987 do prohlubně mensy nově instalovaného oltáře uloženy ostatky sv. Jana Nepomuckého Neumanna.

Novobarokní kostel sv. Cyrila a Metoděje byl v Chlebovicích u Místku postaven v r. 1863 na památku 1000. výročí příchodu oboz věrozvěstů na Moravu. V r. 1947 byl kostel rozšířen o boční kaple a sakristii.

Kostel byl postaven v letech 1869 – 1878 nákladem obce Františkem Kovaříkem z Přeštic. Autorem zdejších varhan z roku 1899 byl varhanář V. Schusser z Teplé.

Dřevěný roubený kostel byl postaven r. 1936 pod vedením ing. J. Dostála. Autorem bohaté naivistické řezbářské výzdoby (oltář, křtitelnice) je hrčavský rodák Ondřej Zogata. Ve věži kostela byl původně zavěšen ocelový zvonek z vížky polské školy v Bukovci, ten byl r. 2006 nahrazen novým zvonem.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v byzantském slohu z let 1877 až 1884 stojící na základech starší stavby.

Trojlodní bazilika s představenou věží v průčelí a rozšířeným závěrem. Vstup je řešen schodištěm ústícím do chrámové předsíně. Věž je zakončena stanovou střechou, stejně jako sanktusníková vížka. Stavba vznikla v letech 1928 – 1932.

Místo příspěvků na nový kostel v Tršicích, kam Doloplazy spadaly, si občané Doloplaz vystavěli v letech 1894–1896 kostel vlastní. Od roku 1899 kostel farní.

Pseudorománská bazilika dominující od r. 1863 Karlínu vystavěna dle projektu arch. V. I. Ullmanna a A. Rössnera. V průčelí okno s bohatou kružbou, množství plastik českých patronů. Vchod trojicí ústupkových portálů se zdobnými archivoltami.

Původně kaple sv. Barbory při kapucínském klášteře, r. 1764 rozšířena na kostel. Klášter zrušen za Josefa II. a budovy od r. 1861 patřily městu. Kostel využíván jako sklad, r. 1902-1903 novobarokně přestavěn a r. 1906 znovu vysvěcen.