Výsledky hledání míst

Věž a základy gotického kostela jenž vznikl v l. 1260 - 1280 na místě staršího románského chrámu. Na přelomu 15.-16. stol. byl přestavěn pozdně goticky a v l. 1630 - 1635 renesančně. V l. 1973 – 74 byl až na věž rozebrán.

Masivní zříceniny barokního kostela postaveného r. 1667, následně zrušeného za josefínských reforem r. 1786 uprostřed zalesněné homole poblíž Adršpašského skalního města.

Jednolodní románský kostel z přelomu 11. a 12. století s mladším chórem z konce 12. století. Mohl být centrem ženského kláštera. Jeden z osmi románských kostelů v údolí Glendalough v pohoří Wicklow. Pustý nejpozději v 16. stol. po reformaci. V 19. stol. zakonzervován a částečně dostavěn.

Zřícenina pozdně barokního poutního kostela Panny Marie Dobré rady se nachází ve vysídlené a nyní částečně obnovované vsi, zvané Pohoří na Šumavě, která leží v Novohradských horách při rakouské hranici v nadmořské výšce přes 900 metrů. Zbytek stavby postupně obnovován.

Jednolodní románský kostel ze zač. 12. stol., jeden z osmi v klášterním údolí Glendalough. Pohřebiště místního královského rodu O’Toole. Kostel opuštěn v důsledku náboženské reformace v 16. stol. V 19. stol. zakonzervován. V okolí jsou kamenné kříže a náhrobky.

Římskokatolický kostel sv. Anny z konce 13. století byl na přelomu 15. a 16. století přestavěn. V r. 1805 byl definitivně opuštěn. V letech 1971–1973 proběhl archeologický výzkum. V letech 2011- 2020 místo obnoveno. U kostela stojí dřevěná obecní zvonice z r. 1998.

Z kostela, postaveného Vilémem z Rožmberka ve II. polovině 16. století nad léčivým pramenem, zbyla po demolici v 60. letech 20. století pouze hranolová věž. Zasvěcení stavby vycházelo z údajného zjevení světice raněnému dřevorubci, jemuž poradila léčení vodou z pramene.

Barokní kostel se špitálem byl vybudován r. 1691 přestavbou pův. kaple z r. 1518. R. 1939 byla oblast vysídlena a stala se vojenským cvičištěm, později hraničním pásmem. Chátrající kostel byl r. 1967 zbořen. Po r. 1989 byla zrušena hraniční oblast, r. 1992 vyznačeny základy kostela a místo upraveno.

Zřícenina kostela, který nechal postavit roku 1670 Georg Maximilian Lindel u místa, kde vyvěral léčivý pramen. Ves zanikla po 2. sv. válce. Neudržovaný kostel je v první polovině 20. století v havarijním stavu.

Chátrající novogotický kostel nad obcí na západním úbočí Českého středohoří. Jednolodní stavba s hranolovou věží v západním průčelí a polygonálním odsazeným presbytářem. Na západě plochostropé lodi kruchta. Uvnitř zbytky novogotického zařízení.

Kostel sv. Barbory postavil majitel panství hrabě Fr. A. Trauttmannsdorff v letech 1717-1724 u někdejší hornické osady. Později se stal poutním. Po 2. svět. válce zpustl a zařízení bylo rozkradeno. Po výměně střechy r. 1994 dále chátrá, nadšenci však pokračují ve snaze o záchranu stavby.

Zřícenina jednolodního gotického kostela západně od Běšin, původní farní kostel Podolí. Opraven po požáru v roce 1579. Zrušen roku 1788, vybavení přeneseno do kostela v Běšinách, což znamenalo postupnou zkázu stavby. Hřbitov kolem kostela sloužil k pohřbívání až do roku 1804.

Zbytky románského kostela nejistého zasvěcení objeveného poč. 20. století v ploše III. nádvoří Pražského hradu. Obdélná loď se zachovanou dlažbou je od východu zakončena půlkruhovou apsidou. Od severu se napojovala chodba ke svatovítskému chrámu.

Barokní kostel z první čtvrti 18. stol. na místě staršího, poprvé doloženého 1356. Sousední velká fara postavena 1733, poslední rekonstrukce kostela 1892–3. Po roce 1945 zchátral, v současnosti de facto ruina. Fara prodána soukromníkovi, v opravě.

Barokní kostel v Řisutech u Libčevsi nahradil počátkem 18. století původní gotickou stavbu. Po roce 1945 zpustl a byl vyrabován. Na postupujícím rozpadu nic nezměnilo ani odstranění stromů z vrcholu věže a redukce vegetace na okolním bývalém hřbitově.