Výsledky hledání míst

Pozdně gotický trojlodní halový kostel z let 1449–86 na místě stavby ze 14. století, původně před jižními hradbami města. Zakončení věže barokní (1696–7, střecha 1735). Dnes uprostřed representativních prostor města z 19. století.

Původní kostel kupecké osady v podhradí se připomíná poprvé 1205. V období 1370–1500 přestavěn na halový pozdně gotický chrám, v průběhu stavby dva velké požáry. Nástavba věže 1549, od té doby významnější úpravy koncem 19. a počátkem 20. stol.

Bietran byl založen před r. 1283, kdy je prvně zmiňován. Současný pozdně gotický kostel byl postaven na přelomu 15.-16. stol. na místě staršího románského kostela. V 16.-17. stol. přistavěn třetí okruh opevnění. V r. 1704 vyrabován. V r. 1977 poničen zemětřesením. Zapsán na seznamu UNESCO.

Pozdně gotický hornický kostel postaven v l. 1502–11. Několikrát přestavěn po požárech (1604, 1630, 1664, 1731). Hornický do r. 1864, poté zimní kostel zdejší farnosti. R. 2004–5 důkladně opraven. Uvnitř figury hornických jesliček z 19. století.

Moderní stavba kostela v Tavíkovicích byla vysvěcena v roce 2002. Stejně tak novodobě je pojatý i interiér. Pamětní tabule vedle vstupu uvádí, že Kostel Panny Marie, matky jednoty křesťanů, byl posvěcen Janem Pavlem II. dne 21. května 1995.

Románský kostel z 2. pol. 12. st., přestavěn goticky - vých. chór (kol. 1290), 1330 sev. portál, presbytář (1349-cca 1370), halové trojlodí (pol. 15. st.). Ve 19. st. puristické úpravy. Výstavný chrám má dochované četné románské a gotické prvky – klenby, portály, vitraje, lavice, soubor 13 zvonů.

Filiální jednolodní gotický kostel datovaný patrně do první poloviny 14. století. Při opravách, provedených v roce 1906, byly uvnitř i vně chrámové lodi objeveny vzácné fresky, pravděpodobně z 15. století, především pak na vnější straně presbyteria.

Kostel sv. Vavřince byl postaven v l. 1780-1782. Kostelní věž byla přistavěna dodatečně v l. 1855-56 a r. 1889 byla zvýšena. Kostel je postaven v pozdně barokním stavebním slohu. Zajímavostí interiéru jsou dva toskánské sloupy, podepírající kruchtu pro varhany. U kostela je hřbitov.

Na Hradním vrchu stával palác knížete Gejzy, rodiště budoucího maďarského krále sv. Štěpána I. V roce 1543 původní bazilika zničena během tureckých válek. Stavba nové katedrály zahájena r. 1822, dokončena r. 1869. Největší kostel v Maďarsku.

Poutní kostel z období vrcholného baroka. Byl postaven v l. 1733–1735, architektem byl Kilián Ignác Dienzenhofer. Vnitřní prostor je bohatě vyzdoben freskami a štuky Václava Vavřince Reinera z r. 1735. Hlavní oltář je dílem G. B. Allia (18. stol.) s malbami od Bartoloměje Čurny (19. stol.).

Pozdně barokní kostel z roku 1781 sloužil původně jako farní pro králováckou obec Stachy. Po postavení nedalekého empírového kostela slouží jako hřbitovní. Opraven byl počátkem 70. let 20. století, dnes minimálně využíván.

Raně barokní jednoduchý kostel s obdélnou lodí, čtvercovým závěrem a sakristií nechal vystavět Jan Malovec v letech 1667-1671. Vysoké západní průčelí zdobí kamenný portál trojúhelníkovitým štítem, nad nímž jsou tři kamenné erby a reliéf Panny Marie Bolestné s mečem. Mobiliář z doby výstavby.

Kostel Panny Marie Bolestné v Hamrech byl postaven v letech 1773-1774 na místě bývalé kaple na pozemku Kollerova dvora (Kollerhof). Nyní filiální ve farnosti Nýrsko bez pravidelných bohoslužeb. V sousedství Společná cesta Panny Marie Bolestné s Ježíškem z r. 2004 v podobě křížové cesty.

Kostel Panny Marie Bolestné v Kubšicích nechala r. 1907 jako donátorka postavit místní selka jako připomínku tragické rodinné události. Kostel je filiálním ve farnosti Olbramovice u Moravského Krumlova bez pravidelných bohoslužeb.

Klasicistní kostel Panny Marie Bolestné v Načeraticích pochází z r. 1804, v současné podobě od r. 1840. Je římskokatolickým farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.