Výsledky hledání míst

Původně románský kostel z první třetiny 13. století, později goticky zásadně rozšířený, další přestavba barokní, se zachovalými románskými prvky. Výrazné je střídání opukových kvádrů čedičovými na vrchu věže, sdružené okénko a jižní vstupní portál.

Původně barokní poutní kaple (1725–84), poté větrný mlýn. Roku 1845 obnovena jako poutní kostelík, po II. světové válce hláska pohraniční stráže. Od roku 1959 pravoslavný kostel. V letech 1828–9 zřízena křížová cesta s Kalvárií.

Románský kostel byl postaven kolem r. 1180 na místě dvou ještě starších staveb – velké rotundy a podélného kostelíka s půlkruhovou apsidou a pohřební kaplí. V r.1905 v něm byly odkryty románské malby a v 70. letech minulého století zbytky terakotové dlažby.

Původně raně gotický kostel ze 13. stol. je dominantní stavbou obce Krpy. V 17. století byl zbarokizován, přistavěna byla také zvonice.

Novorománský podélný kostel z roku 1866 podle projektu Josefa Zítka postaven na místě zbořeného raně středověkého kostela o křížovém půdorysu.

Původní gotický kostel pochází z r.1283. Barokně přestavěn v l.1676–1680. Tehdy přistavěna hranolová věž. Další přestavby kostel prodělal v l.1768–1769 a v pol.19.st. K dalším úpravám a opravám docházelo po celé 20. století.

Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Týnci je pozdně barokní stavba z let 1767-1770. Je filiálním kostelem farnosti Moravská Nová Ves a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele ve Starém Petříně je v jádru gotická stavba, barokně přestavěná v roce 1770 a s úpravou z roku 1806. Má výrazně dominantní věž. Je farním kostelem s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 také chráněnou kulturní památkou.

Gotický kostel Stětí sv. Jana Křtitele doložen r. 1309 jako farní, r. 1564 zásadně přestavěn renesančně, menší rokokové stavební úpravy provedeny r. 1781 a v 19. století upraveno průčelí. Po 2. světové válce kostel i okolní hřbitov neužíván a zchátral, r. 2007 převzat darem obcí a zahájeny opravy.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Farní kostel v malém parčíku byl postaven v l. 1722-1728. V r. 1775 vyhořel a žár roztavil jeho zvony. V r. 1776 byly zvony znovu přelity a v r. 1803 spolu s malým zvonem z radnice umístěny do kostela. V období světových válek byly zvony zabaveny a použity na válečné účely.

Kostel v Tuněchodech gotického původu z 1. pol. 14. stol., přestavěn goticky v polovině 15. stol a upravován barokně r. 1690. Současnou podobu získal při restaurování Frant. Schmoranzem r. 1883. Nyní filiální ve farnosti Mikulovice u Pardubic a využíván jen příležitostně.

K románsko-gotickému kostelu s obdélnou lodí a poloválcovou apsidou z konce 13. stol. v l. 1751-1752 přistavěl stavitel Johann Georg Prämer novou loď s hranolovou věží v průčelí. Další úpravy v letech 1776, 1779, 1901 a 1905. Chrám od r. 1782 slouží jako římskokatolický farní kostel.

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.

Kostel založen jako gotický r. 1289 Jaroslavem Plichtou ze Žerotína, zásadně přestavěn pozdně barokně Václavem Štrayblem v letech 1847-1858, opravován byl v letech 1907, 1991-1992 a 1996, interiér pak ještě r. 2005. Kostel několikrát vykraden. Nyní filiální ve farnosti Slaný.