Výsledky hledání míst

Barokní farní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven v l. 1790–1792 stavitelem Michaelem Clementem. Je součástí památkově chráněného areálu, který dále tvoří ohradní zeď s 10 kaplemi křížové cesty, dvě volně stojící novogotické pohřební kaple, vstupní brána a kovaný krucifix u vstupu na hřbitov.

Původní pozdně barokní kaple z let 1777-1780 byla významně rozšířena r. 1873 na kostel v historizujícím slohu. Nyní farní kostel Nejsvětější Trojice s pravidelnými bohoslužbami, od r. 1958 chráněná kulturní památka a historická dominanta obce.

Římskokatolický pozdně empírový kostel Nejsvětější Trojice v Těšeticích pochází z let 1843-1848. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.

Kostel Nejsvětější Trojice v Běhařovicích je goticko-renesanční stavba z r. 1526, kterou nechal vybudovat Jiří Kryštof Teuffel, svobodný pán z Gundersdorfu, původně jako protestantskou. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 chráněná kulturní památka.

Základní kámen současného farního kostela byl položen na místě starší stavby 6. května 1794. Dne 21. června 1801 byl kostel slavnostně posvěcen ostřihomským generálním vikářem biskupem J. Viltem.

Venkovský kostelík v Hostíkovicích u Holan na pískovcovém pahorku, obklopený nepoužívaným hřbitovem. Stavba z přelomu 13. a 14. stol., původně zasvěcená sv. Kateřině. Při přestavbě 1839 změněn tvar většiny oken, přistavěna sakristie a předsíň.

Pozdně gotický kostel z let 1488–1500 si postavil žitavský tkalcovský cech u západní brány do města. Stavbu postihla řada pohrom, zejména za třicetileté války, současná podoba je výsledkem opravy roku 1889. Obklopen hřbitovem s řadou historických náhrobníků (nejstarší dochovaný 1580).

Farní kostel Nejsvětější Trojice a sv. apoštolů Šimona a Judy prvně doložen při vysvěcení r. 1328. Při barokní opravě po požáru vzniklo r. 1696 dvouvěžové vstupní průčelí. V r. 1727 byla Jakubem Augustonem postavena fara a hřbitovní zeď s branami. Od r. 2010 kostel v generální rekonstrukci.

Komplex venkovského kostela a fary, provedený v neobvyklé náročnosti v l. 1735–37 (kostel) a 1754. Mezi oběma stavbami soudobý dynamický trojiční sloup, pozoruhodná vstupní brána na hřbitov z roku 1840. Několik zajímavých náhrobků z 19.–20. století.

Staré poutní místo s pramenem, první kaple zřízena r. 1555. Nyní poutní barokní kostel z roku 1752, postavený na místě svého předchůdce z roku 1652. Okolo kostela zeď s ambity, u pramene barokní kaple.

Kdysi poutní barokní areál, skládající se z kostela Nejsvětější Trojice (1719-1720) a kaple sv. Kříže (1761) se studánkou a nedochovanou křížovou cestou. Dnes v havarijním stavu.

Barokní jednolodní kostel Nejsvětější Trojice v Podskalí byl postaven v l. 1728-29 na místě gotického kostela zmiňovaného r.1359 a zničeného r.1420. Věž postavěna v l.1781-82, kdy byl kostel i rozšířen. Kostel je oproti okolímu terénu utopen.

Kostel Nejsvětějšího Spasitele (Najświętszego Salwatora) patří k nejstarším krakovským kostelům. Vznikl patrně na přelomu 11. a 12. století a poprvé je doložen roku 1148. Přes barokní a pozdější úpravy si zachoval románské části zdiva, raně renesanční malby a další prvky starších stavebních etap.

Kostel byl vystavěn v 1. polovině 17. století původně jako protestantský. Léta Páně 1673 byl předán jezuitům. Po zrušení jezuitského řádu r. 1773 přešel do městské správy. Jezuitům byl chrám navrácen r. 1855. V 50. letech 20. století byl opět zkonfiskován. K navrácení jezuitům došlo až po r. 1989.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova pochází z roku 1934. Neorientovaná stavba s obdélníkovou lodí ukončenou pravoúhlým kněžištěm s průčelní věží. Vnější stěny jsou členěny mělkými lizénami a trojicí oken. Vybavení pochází ze zrušeného kostela v Praze–Bohnicích.