Výsledky hledání míst

Jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a přístavky sakristie a boční kaple byl postaven kolem roku 1740 na výšině jižně od vesnice. Po roce 1948 v něm byl ustájen dobytek a dnes má zcela zničené krovy a střechu. Dozrává k demolici.

Pozdně románský kostel s apsidou, pravoúhlým kněžištěm a částí lodi, pocházející z počátku 13. století. Pozdější zaklenutí lodi a další úpravy barokní z počátku 18. století. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR.

Barokní kostel dal postavit v l. 1698–1712 hrabě Heřman Jakub Černín (arch. G. B. Alliprandi) na místě pův. dřevěné kaple (14. stol.). Poutní kostel byl v 1. pol. 19. stol. upraven na hřbitovní (zbořen ambit a jedna postranní kaple). V 2. pol. 20. stol. silně zchátral, zrekonstruován v l. 2004–05.

Původně hřbitovní luteránský kostel z let 1601–20 byl barokně přestavěn v l. 1717–18 dle plánů arch. M. Rosiho. Kostel je jednolodní stavba, v západním průčelí dvě barok. věže. Vybavení kostela je barokní, hlavní oltář s barok. malbami je z 1. čtvrtiny 18. století. Hřbitov byl později zrušen.

Roku 1776 vystavěna v kaple, v letech 1935–36 přestavěna na kostel. Podoba stejná do současnosti – drobná podélná stavba, která je vystavěna podél severojižní osy. Kněžiště je odsazené, ukončené rovnoběžně. U západní zdi hranolová věž, k východní zdi přiléhá sakristie. Hlavní oltář dřevěný.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice byl vybudován r. 1773 náhradou za zbořený gotický kostel sv. Václava ze 14. stol., z něhož zůstala zachována věž. Uvnitř dochovány dva renesanční náhrobní kameny. Na východní straně věže je renesanční heraldický vlys. Kostel je filiální ve farnosti Nýřany.

Pozdně románský kostel snad již z druhé čtvrtiny 13. století. Zdejší farnost je uváděna v polovině 14. století, první písemná zmínka o kostele je až z roku 1384. Současnou podobu získal při přestavbě v roce 1672. V roce 1891 byla zvýšena a novorománsky upravena věže. Od roku 1958 kulturní památka.

Původně malá dřevěná kaple z r. 1691. Nová volně stojící osmiboká kaple byla postavená podle plánů významného barokního architekta P. I. Bayera v letech 1714-1715. V r. 1788 přestavěna na kostel Nejsvětější Trojice. Zařízení pochází většinou z 1.třetiny 18.století. Přístupný v době bohoslužeb.

Kostel Nejsvětější Trojice s farou byl vybudován zásluhou knížete Antonína Floriána z Liechtensteinu. Stavba byla dokončena v r. 1718 a následně v letech 1768-1770 významně rozšířena ve vrcholně barokním slohu. Naposledy přestavěna v letech 1935 a 1962.

Pozdně gotický kostel byl postaven v l.1613-1615 tehdejším majitelem panství Janem Čejkou z Olbramovic pro místní evangelíky. V r. 1622, byl luteránský kostel zrušen a r. 1627 se stal kostelem hřbitovním. V r. 1735 upraven barokně.

Kostel vystavěn barokně za patronátu Jos. Max. Kinského r. 1735. Zděná, omítnutá jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží v západním průčelí. Věž dvoustupňová s makovicí, lucernou a vysokou špicí. Hlavní oltář soudobý, kazatelna barokní. Kulturní památka od r. 1965.

Kostel přestavěn v l. 1815–16 ze starší zrušené sýpky. Jednolodní orientovaná zděná stavba s odsazeným, segmentově zaobleným presbytářem. Plochostropý interiér lodi přechází vítězným obloukem v rovněž plochostropé kněžiště. Nad průčelím hranolová věž s lucernou a makovicí.

Na hřbitově na žlutickém předměstí Hladov stával údajně nejstarší žlutický kostel, doložen je ale až koncem 16. století. V roce 1874 vyhořel a roku 1882 ho nahradil pseudorománský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, postavený Adolfem Kiesswetterem. Po r. 1945 kostel chátral a r. 1969 byl zbořen.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice z let 1695-1702 stojí na místě kaple sv. Anny a menšího kostela. Postaven tehdejším majitelem panství Janem Franzem. Přestavěn za Ignáce Deyma ze Stříteže r. 1738. Neorientovaný jednolodní kostel s pravoúhlým presbytářem a věží má barokní fasády členěné lizénami.

První zmínka o farnosti pochází z r. 1390. Později zanikla a byla obnovena s přestavbu kostela v r. 1694, o niž se zasloužila hraběnka Maria Elisabeth Breuner. Kolem r. 1724 došlo k rekonstrukci. V r. 1840 kostel vyhořel. V interiéru je barokní oltář s pozdně gotickou sochu P. Marie s dítětem.